Kdo chce reklamu (obecnou pochvalu, obecné nadávky) psát, místo si najde... a kdo ne, tomu bude smazána

"Udělám všechno, co ti na očích uvidím... jenom mi musíš říct, CO tam mám vidět."

"... soon I'll be on my way, spreading joy everywhere, there's no one like me..."

This could possibly be the best day ever
TODAY IS GONNA BE A GREAT DAY

Manažer vede lidi tam, kam chce, aby šli. Leader vede lidi tam, kam oni chtějí jít.

7) Nezáživný... zážitky

21. září 2008 v 13:39 | Život anime


"Zbláznil ses?!" Itachi měl sto chutí praštit pěstí do stolu, ale stůl tu není, tak praští do svýho kolena. A rázem sykne bolestí a začne si hladit nohu.
"Hele! Tobě je do toho tolik, jako mě do australskýho prezidenta!" rozčílí se na něj Pein.
"Austrálie nemá prezidenta…." Ucedí Sasori.
"Mě je jedno, kdo tam dřepí!"
"…a Itachi má pravdu…."
"Fájn! Takže ty taky?!" už zadržuje slzy.
"Co taky? Hele… ty lidi, co tam natáčí, sou drobet šáhlý…" rozhodí rukama.
"…. Zkrátka to berou moc vážně….." doplní, když uvidí Peinovo tázavý pohled.
"…. Smrtelně vážně…." Doplní Itachi.
Pein vůbec nechápe.
"… oni nemají plasty, kečup (ani tatarku), fixy, prostě nic."
"… prostě všechno pravý… VŠECHNO...." upřesní Itachi.
Pein polkne. Asi už to pochopil.
"A seš v hajzlu, co?" ušklíbne se Hidan. "Modli se, aby…"
"Di se modlit ty! Ty..." vyjede na něj a nas-štvaně odejde.


Tsunade sedí za stolem a marně se snaží něco dělat. Když v tom jí zazvoní mobil.
"Tsunade, ja sem.."
"Seš úplnej idiot!" vyjede na něj než stihne něco říct. Pozdě si uvědomí, že by jí vlastně zajímalo, co by o sobě řekl.
"Tak už to víš?" povzdechne si.
"P-promiň.... Já… já…. Nevěděl…. Že…." Začne koktat a hledá správné vysvětlení.
"Tak nevěděl?" utahuje si z něj.
"Po-počkej..." začnou se mu objvovat kapičky u hlavy. "... ne, hele..... notak... grr.... HEJ!" Rozhovor ukončen.



"A co to odložit?" zazní z úst osoby v místnosti se samými počítači a televizemi.... a takovýchto věcí....
"Blázníš? Už takhle nestíháme! A Kishimoto kreslí jak vzteklej!" zamítne jiný muž.
Celý štáb si povzdechne.



Oči se otevřou. Pomalu zaostřují a spatří nemocniční.... ehm... vybavení? Stěnu?.... No a Tsunade. Dívka zamrká, protáhne se a....
"Co?" vypadne z ní, když zjistí, že nemůže hejbat rukou. Podívá se na ní a na rameni spatří obvaz.
"Co to-"
"Kdybych to neumrtvila, bylo by po tobě, protož bych to nevyčistila." odpoví na nevyřčenou otázku Tsunade.
"Co se stalo?" zeptá se Midori.
"Od toho, kdy si omdlela, nebo od tvýho narození?" zkouší Tsunade, i když ví, že na to druhé nedokáže odpovědět.
"No..." začne Midori a Tsunade se modlí... ano, modlí.... aby si pamatovala aspoň to, jak se sem dostala. ".... od toho, jak jsem vám chtěla předat vzkaz od Peina." Tsunade si úlevně oddechne a vezme do ruky obálku.
"Myslíš tohle?" ukáže obálku Midori.
"Jo..." přikývne a pokusí si sednout, ale s jednou rukou to jde docela těžko.
Tsunade jí pomůže, aby se mohla opřít o polštář a pak si jí prohlídne.
"Tak..." začne opatrně Midori... zase opatrně... "Co se teda stalo?" dokončí svojí otázku.
"No.... víš.. je to trošku..." Tsunade přemýšlí, jak jí to vysvětlit.
"sssss.. co to je?" Podívá se Midori na ruku, ve které jí z ničeho nic začlo škubat.
"Jenom přichází k sobě... bude to chvíli trvat, snaž se s tim moc nehýbat...."
"Cože? A jak to mam udělat, asi... jau! To strašně pálí..." stěžuje si.
"To je normální..." odpoví v pohodě Tsunade.
"Normální?" nevěřícně vyvalí oči.
"Když ti zubař umrtví zub, taky pak bolí, když přichází k sobě, ne?" vysvětlí jí Tsunade.
"Fajn....sss... bude to trvat dlouho?" ujišťuje se Midori.
"No... ten jed ti sežral skoro jelou ruku.... takže..."
"CO?!?! Jakej jed?"
"Ze shurikenu..."
"Vy natáčíte s pravýma jedama?"
"My ne... ale ta skupina v lese jo..."
"Skvělý... dál?"
"No.... takže... bude to trvat tak dlouho, než ti protilátka obnoví všechny sežraný... buňky."
"Eh? To de? Jak dlouho to budou... obnovovat?"
"No... nevím přesně jestli..... no víš.... ještě jsem se tu nesetkala s někým, kdo by nebyl ninja, takže..... ale určitě to bude trvat déle než u normálních ninjů, jelikož nemáš čakru...."
"Normálních ninjů.... skvělý..." zakleje v duchu midori.
".... počítám pár dní..." dokončí proslov Tsunade.
"DNÍ?!?"



Sasori sedí na břehu a pozoruje vodu. Možná jenom vodu, možná osobu, co se nachává unášet ze strany na stranu.
"Sasori! Ty se nejdeš koupat?" zavolá na něj z vody Deidara, ale pořád leží na vodě se zavřenýma očima.
"Ani ne..." odpoví nepřítomně a pořád jezdí očima z lela do prava a zpátky.
Deidara otevře oči, narovná se a doplave ke břehu.
"A to se na mě budeš jenom takhle dívat?" chytne se břehu a tázavě pozvedne obočí.
"Um..?" Jako by si až teď uvědomil, co dělá, se snaží schovat rudnoucí obličej.
"Notak..." Snaží se ho přemluvit Deidara.
"Ale já už se koupal..." zamumlá si někam do rukou.
Deidara zavře oči. Jeho rty se začnou roztahovat do velmi širokého úsměvu.... až propukne v šílený smích.
"To... to přece.... nebyla koupel...." otevře oči. "To byla...." nemá cenu to doříct, protože Sasori je pryč. Zklamaně si povzdechne a plave pryč.


"Deiíííí!" zařve Itachi a skočí do vody a tím potopí Deidaru. A začne se smát. Kyž se Deidara vynoří, vyplivne vodu a zatváří se uraženě. Itachi si toho všimne až když se objeví pod vodou. Když se vynoří.....
"Notak... to byla sranda..." začne couvat. Pak ale uvidí Deidarovo vražedný pohled aihned se objeví nad hladinou a začne zdrhat a řvát... "ÁÁÁÁ!!! SASUKÉÉÉÉÉ!!!! POMÓÓÓC!!!"

Sasori se zamračí. Proč on nedokáže hrát tyhle parodie a dělat kraviny jako oni? Jako oni. Sasuke a Naruto. Zase se smějou a dělají si naschvály.
"Nejdeš pomoct Itachimu?" zeptá se Naruto mezi smíchem.
"A ty pomůžeš Deidarovi?"
"Zase bitka? Nestačilo to?"
"Itachi si začal..."
"Ten si začíná vždycky..."
Zase propukne hlasitej smích.


Deidara vylejzá z vody. Je horko, tak se ani nenamáhá oblíct si triko, jenom si natáhne kraťasy.

"Čau." dveře stanu se rázně otevřou.... prej dveře....
"Hodláš tu hnít celej den?" Zeptá se Sasoriho, ale ten neodpovídá.
"Notak... co je?" sune se k němu blíž, ale Sasori couvne.
"Di pryč!"
"Proč?"
"Seš mokrej!"
"No a? Seš mořská panna, že se bojíš vody?"
"Cože?"
"Proč se nebavíš s ostatníma?"
"Nejsem společenskej typ."
"Fakt? To se neznáš, když seš nalitej... no... aspoň tu vyvětrej." s těmito slovy odejde.
A je slyšet jenom "Jdeš se mnou, Itachi?"


"To se nemůžu léčit doma?" zastěžuje si Midori.
"To těžko... jestli myslíš doma u vás. Tam ani v nemocnici nemůžou mít správný léky."
"Fůůů!!" sesune se do lehu. Asi seděla.
"Mimochodem... víš, co bylo v tý obálce?" zeptá se hned Tsunade.
"Dopis?" zkusí Midori ironicky.
"Výborně..." odpoví s podobnou dávkou ironie Tsunade. "... a víš co v něm bylo psáno?"
"Asi těžko... bych ho musela otevřít.... měla bych to snad vědět?"
"Nemusíš.... stačí vědět, že jakmile tě propustím..... budeš tu s námi nějaký čas pracovat"
"COOOO!!!" zařve skoro na celou namocnici, ale hned si zakryje pusu. "T-to jako... na … Narutovi?" zeptá se pro jistotu.
Tsunade přikývne.
"A-ale-"
"Budeš pomáhat štábu... a budeš mít na starost ty tvoje kamarádíčky... už je to zařízený..."
"Cooo???? Kamarádíčky??? To nejsou kamarádíčcí! A jsou v průměru o deset let starší než já!" ječí a snaží se z toho vykroutit.
"Pro začátek bude stačit Sasuke a Naruto." odpoví v pohodě Tsunade, jako by si jí nevšímala.
"Cooo??? Proč??" wow, nějak moc cooo....
"Protože se chovaj jako puberťačky." konečně zareagure Tsunade.
"Co? A proto k nim přidáte třetí? Super.." povzdechne si nakonec.
"Musíš pořád říkat to co?"


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama