Kdo chce reklamu (obecnou pochvalu, obecné nadávky) psát, místo si najde... a kdo ne, tomu bude smazána

"Udělám všechno, co ti na očích uvidím... jenom mi musíš říct, CO tam mám vidět."

"... soon I'll be on my way, spreading joy everywhere, there's no one like me..."

This could possibly be the best day ever
TODAY IS GONNA BE A GREAT DAY

Manažer vede lidi tam, kam chce, aby šli. Leader vede lidi tam, kam oni chtějí jít.

13) Jsou rána... tíživá

11. října 2008 v 12:51 | Život anime


"Tadáá!" Kushina zvedne pytel. Veliký pytel. Černý pytel na odpadky.
"E, tos vážně nemusela...." vyklopí ze sebe Naruto.
Sasuke je ale opačného názoru. Tedy spše... nevíme přesně, ale podle jeho slintajícího výrazu soudíme, že by i mohl mít radost....
"Ale, jenom si to vemte.... máme tady toho na dnešek dost..."
"Vždyť se sem skoro nevejdou..." rozhlédne se Naruto po obýváku, který je plný táců s koláčky.
Sasuke se nenechá dvakrát pobízet, rychle si pytel vezme a uklání se.
Nooo.. tak my půjdem, ať nám to neujede..." rozloučí se, nahodí baťůžky a zmizí.

S bouchnutím dveří se ozve křik z vedlejšího pokoje. Kushina se posadí do křesla, ze stolu vezme tác s koláčkama, místo něj si dá nohy, tác si položí na klín a zapne televizi.
"Myslím, že tvoje dcera pláče, můžeš se tam jít podívat?"
"Říkala si něco? Přes ten kravál tě není slyšet!"



"Co s tim budeme dělat?" Naruto si bezradně prohlíží pytel koláčků.
"Sníme..." zazubí se Sasuke a bez váhání začne jíst.
"Dej to sem! Nebo to sníš, ještě než nastoupíme!" vytrhne mu pytel a porazí s ním několik kolemjdoucích. Sasuke se zatváří uraženě, ale za chvíli vytáhne z kapsy koláček....
Přijede autobus.



"Tak... asi..." Deidara neví, jak postavit větu. Už to bylo dávno, co se to učili, ne? Ne, to bude tim, že sleduje odcházejícího Peina. Se kterým vůbec nebyla řeč. Pořád si mlel svoje. Takže co teď? Dáme si Deli. Ale já mam teďka Snickersku... tak až jí dojim.... No pokračujem....
Deidara teď řeší otázku.... Chtít, či nechtít?... Nemůže ho přece poslat do sklepa..... Ještě když tak prosí.... Jak prosí?... nic... sklep vyškrtnut.... Další možnost..... vykopat Tobiho, sklidit výzdobu.... škrtnuto.... nepřichází v úvahu..... Proč? To sám neví..... A poslední a asi jediná možná, i když velmi riskantní..... Vždyť on nemá volnej šuplík.... Povzdechne si.
".... půjdeme...."



"ÁÁÁÁ" výkřik a rána. Světlo na chodbě se rozsvítí a právě příchozí osoba spatří Naruta válejícího se na zemi. Kdyby na zemi. Naruto se pokusí zvednout. Moc se mu nechce zvedat. Pozoruje Sasukeho červenajcí se tvář a ani si nevšimne, že tam někdo je a ten někdo se právě nasupeně blíží.
"Naruto!!" zaječí a vrazí mu pěstí, že odletí.
Sasuke se nějak vzpamatoval a posadil se. Podíval se před sebe na pěnící Sakuru a pak na Naruta. Sakura se otočila a podala Sasukemu ruku.
"Pojď, vstáej..." usmála se.
Sasuke se na ní podíval, zmodral a s výkřikem vyskočil a shoval se za Naruta, který už se oklepal.
"Ať ke mně nechodí... Ať na mě nešahá.... Udělej něco..." škemrá Sasuke, ale dost potichu. Pak si ale všimne modřiny na Narutovo tváři.
"Co to- ! … ukaž.... nebolí to moc?" zeptá se starostlivě a dotkne se toho místa.
"Ne.. dobrý.." zašeptá, zvedne ruku a pomalu sundavá tu Sasukeho.
V tom Naruta odhodí další rána.
Ovšem Sakura letí hned za ním.
"Sasuke!" napomene ho Naruto.
Sakuře se nahnaly slzy do očí a chytla se za tvář oběma rukama.
"Měl bys vědět, že dámy se nemlátí!"
"Dámy ne... ty jo.... zasloužíš si to... Bože ne!! Já se jí dotknul!! Asi si uříznu ruku!!" uvědomí si a odtáhne si ruku od těla.
Sakura se napučí a uraženě vyběhne schody. A další... A další... až do patra, kde bydlí.
"Tos neměl dělat..." Promluví Naruto.
"Měl jsem to udělat už dávno.... ale... bude se mi stejskat po ručičce..."
"Tak zlý to snad nebude, ne?"
"Zlý ne.... to je strašný! Co když chytim třeba nemoc šílených krav!"
"Bude stačit dezinfekce?"



Tma. Ticho. Ticho, kterým se ozývá podivné chrastění. To podivné chrastění pomalu nabývá na síle a na srozumitelnosti, dokud na celý pokoj nezařve.....
Mou ikkai! Mou ikkai!

"COŽE?!!" vyjekne Sasori.
Ruka okamžitě zaklapne mobil.
"Co ječíš?" zamumlá Deidara.
"Já ječim? Tvuj mobil ječí! Co to proboha bylo?"
"Budík."
"Uprostřed noci?"
"Ne... blbnou mi hodiny..."
Kdyby nebyla taková tma, možná bysme viděli, jak se teď asi Sasori tváří.
"Pozor... přeskakuju tě..." ozve se náhle Deidara. A než Sasori stačí říct "NÉÉÉÉ!!" Deidara skočí přímo na něj, takže místo toho vykřikne "JÁÁÁŮŮ!!"
"To seš ty? Kde to ležíš?" zvedne se a nejspíš vrazí do zdi. "JAU!"
"V šuplíku nebylo místo... a sám bych se stejně neposkládal...."
"Aha. To sis nemoh vytáhnout matraci?"
"Jak sem to měl vědět?"
"Říkal jsem ti to..."
"A kdy asi?"
"Když si přišel z koupelny..."
"To si spal..."
"Aha... To bude tim..."
"Můžeš pokračovat... ráno vstáváš, jestli sis nevšim...."
"Ale já chtěl jít na záchod..."
"Tak proč tady sedíš a kecáš?!"




Ráno se Sasuke snaží dostat do Narutova bytu. Zkouší to tak dlouho, dokud nevyrazí dveře.
S Narutem to ani nehne.
"Vstávej-" zatřese s ním a má pocit, že mu shoří ruka. Začne se zpod ní kouřit.
Naruto otevře oči.
"Sasuke? .... To už je ráno?" pokusí se vstát, ale nějaká podivná síla ho nepustí a Naruto opět leží. Ta podivná síla byla Sasukeho ruka.
"Takhle nikam nemůžeš!" upozorní ho a přikreje.
"Obleču se, neboj..." zakňourá Naruto, když zjistí, že se nemůže hnout.
"Ne. Nebudeš se oblíkat... Zůstaneš tady...."
"Proč? Musíme do práce!"
"Nevšim sis, že máš horečku? Nikam se nejde!" Rozhodne Sasuke a hodí mu na čelo ledovej obklad, ze kterýho se okamžitě začne vypařovat voda.



"Proč tak surově?!" posadí se Deidara. Z vlasů mu kape voda.
"Protože si nevyp tvuj ječící mobil!" vynadá mu Sasori a zahodí kýbl.
Deidara se neochotně souká z postele a zamkne se v koupelně.
"Co to blbneš?" zaklepe... no spíš zabouchá.... na dveře Sasori.
"Musim si vyžehlit vlasy!!" ozve se z koupelny naštvanej hlas Deidary.
"Promiň, ale vzbudilo mě to...." představuje si Deidaru s kudrnatýma vlasama.
Odezvou mu je jenom zvuk fénu.



"Ukaž..." Sasuke položí ruku Narutovi na čelo. Ta se samovolně posune na tvář.
Naruto k němu vzhlédne. Zase chytí jeho ruku, co má na tváři.
Usměje se a zašetá "Už běž..."
"Zvládneš to?"
"Jasně... zavolam si Tsunade."
"Nezavoláš, já tě znam.... já jí zvolam...."
Naruto se zamračí, ale nakonec souhlasí.



"Už si tam půl hodiny... nestíháš..." klepe Sasori na dveře koupelny.
"Já vim, já vim...." ozývá se z koupelny. "JAU! Kurva!" Deidara se asi spálil, protože klepe rukou ve vzduchu.
"Eh? Nepotřebuješ pomoct?" zeptá se ironicky Sasori.
"NeNeNeNe... dobrý... takhle mě přece nesmí vidět!" mluví do zrcadla. Nějak přehnaně se zkoumá a vlasy má snad ještě rovnější než kdy jindy.
Ještě poslední úpravy.... zamaskovat kruhy pod očima... připevnit na oko přístrojek.... zakrýt ho vlasama.... upravit účes.... nádech - výdech.... můžeme jít....

Deidara konečně vyleze z koupelny. Sasori má co dělat, aby udržel čelist na správnym místě. Nějak moc mu to sluší...


"Cožéé?? Co to má znamenat?" režisér zbírá svojí čelist ze země.
Deidara se jenom usměje.
"Ty-Ty... víš, že já jedinej sem odolnej... bejt tu někdo jinej, je po něm!"
"Výjimečnej den, výjimečnej vzhled...."
"A co tu dělá ON?" ukáže prstem na Sasoriho.
Deidara se otočí.
"áá! Co tu děláš?" poodskočí dozadu.
"Přišel jsem...." začne Sasori a jde se posadit na sedátko. ".... ještě jsem nic neviděl....." pokračuje místo viděl jsem. "... a jelikož jsem vlastně umřel.... tak nemůžu říct zvítězil jsem...."

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama