Kdo chce reklamu (obecnou pochvalu, obecné nadávky) psát, místo si najde... a kdo ne, tomu bude smazána

"Udělám všechno, co ti na očích uvidím... jenom mi musíš říct, CO tam mám vidět."

"... soon I'll be on my way, spreading joy everywhere, there's no one like me..."

This could possibly be the best day ever
TODAY IS GONNA BE A GREAT DAY

Manažer vede lidi tam, kam chce, aby šli. Leader vede lidi tam, kam oni chtějí jít.

15) Tichá domácnost... a ještě mnohem víc

11. října 2008 v 13:40 | Život anime





UBYTOVNA ,AKATSUKI´, 6:00

Pein chodí po chodbě se Samehadou přes rameno a čeká, jestli někdo nevystrčí jen dva prstíšky z pokoje. Usíná za chůze.

UBYTOVNA ,AKATSUKI´, 8:00

Pein leží na zemi a spí.

UBYTOVNA ,AKATSUKI´, 12:00

Tobi zakopává o Peina.
"ÁÁÁÁ!!!" Oba vyskočí.
Pein se napřáhne. "Co tady děláš?!"
"Tobi dostal hlad.... mám se zeptat, jestli bude oběd..."
Pein se zarazí. "Oběd..." zopakuje a stáhne Samehadu.



"Co to máš?" nakoukne Deidara Sasorimu přes rameno do novin, který si Sasori prohlíží.
"Co myslíš?" zeptá se Sasori.
"Myslím...." zamyslí se Deidara.... ".... že tady nic nenajdeš...." otočí mu stránku. "Co tohle?" zakroužkuje něco propiskou.
"Mam vyrábět hračky? Nezbláznil ses?" otočí se na něj. Trochu nevypočítal vzdálenost. Neuvědomil si, že mu kouká přes rameno. Jejich obličeje dělily pouze Deidarovo vlasy.
"Proč myslíš?" zašeptá Deidara a prohlíží si Sasoriho oči.
"Jsem ninja herec... nemůžu.... vyrábět.... hračky...." řekne už polohlasně.... skoro čtvrthlasně....
Jeho pohled sklouzne na Deidarovo rty, které se roztáhnou do mírného úsměvu. Dělá mu to snad schválně?
"Fajn... Tak se zeptej v divadle... zrovna hrajou Pinocchia..." lehne si a Sasori s "Cožee??" hodí tlamu na koberec.



Sasuke se dozvěděl o stávce. Hned toho využil a spechal dolů za Narutem. Znalecky si odemknul a zamířil do jeho pokoje. Nadmíru ho vyděsilo, když zjistil, že neleží v posteli.
"Naruto?!" začne ho všude hledat.
"Sasuke! Co to děláš?" Naruto vyšel z koupelny a spatřil Sasukeho, jak má hlavu v záchodové míse.
Sasuke se rychle zvedl a přeměřil si Naruta s jedním ručníkem okolo pasu a s druhým na hlavě.
"Tady seš... neměl bys tu běhat bez dozoru!" vynadá mu a snaží se na něj nekoukat.
"Nejsem malej, neztratím se..." brání se Naruto.
"Ale může se ti něco stát..."
"Co by se mi stávalo... nic mi neni... myslím, že už můžu i do práce...." prohlásí Naruto a začne se oblíkat.
"Ale Tsunade říkala-"
"Tsunade přehání! Nic mi-" nestihne doříct, protože se poroučí k zemi. Sasuke ho naštěstí včas chytne. Pomůže mu na postel a tam ať si dělá co chce.
"Měl bys odpočívat..." napomene ho.
"Nemůžeš hrát beze mě..."
"A na to si přišel kde?.... dneska se do práce nejde.... Pein vyhlásil stávku..."
"Stávku? Proč?"
"Moc tomu nerozumim, ale... prej v tom jedou banky...."
Naruto vypadá, že to úplně pochopil.... vážně?....



"Sakra!" ozve se z koupelny. O pár vteřin později z ní vyleze Deidara, tvářící se jako by se mu nic nestalo. Právě naopak. Sedne si za Sasoriho a položí mu ruce na ramena. Sasorimu vypadnou noviny z rukou. Deidara pokračuje dál dopředu. Pod krkem je spojí a na krk přesune svoje rty. Sasori dostává pěknou barvu, podobnou Cherry... takový to víno bo co to je....
"D-Dei?" Deidara zvedne hlavu. Sasori se na něj otočí. "Ne-neni ti nic?"
Deidara se jenom usměje a zakroutí hlavou.
"Tak potom..." chytí jeho tvář, odhrne mu vlasy a políbí. Deidara se usměje a začne mu sundavat svrchní část oblečení... ano, svchní část, to je tričko...žádnej plášť.... na co by ho měl?....
Sasorimu se zrychluje tep... ne, že by se mu jindy nezrychloval.... teď si uvědomil, jak moc tohle všechno chtěl... tak dlouho.... a teď.... Pomalu ho pokládá na zem. Deidara se pořád jenom culí, ale toho si teď vůbec nevšímá... nemá čas zabývat se zbytečnostma... A pak to přišlo.... Ten pocit naprostý šílenosti a rána z koupelny.

Sasori vytřeští oči a zaposlouchá se do do zvuků, které připomínají padání lahviček od šampónů.
"Jen počkej! … zajíci..." ozve se z koupelny.
Klika od dveří koupelny cvakne.
"Sasori?"
Deidara udělá PUF! A zbyde po něm jenom obláček prachu.
"Neviděl si někde mýho klona?" uslyší hlas a rychle se obleče.
Deidara vletí do pokoje. Sasori celej rudej.
"Kde je ten zmrd!?"
"Zmizel..."
"Kam? Já ho přetrhnu...."
"Zmizel... neutek..."
Deidara si oddechne a salí se na postel. Sasori měl pocit, že se zblázní.... Jak se moch nechat takhle rozrajcovat... a ještě klonem.... za to může to zrádný lidský tělo... snažil se o výmluvy..... ale musí přiznat, že to nebude jenom tim....
"To-Tohle dělá často?" snaží se Sasori prolomit to ticho, ve kterém se nedá normálně myslet.
"Co myslíš?" otočí se na bok a podepře si hlavu polštářem.
"No... že utíká... a ztrácí se... a tak..."
"A tak? Co a tak? On ti něco udělal?" Vyskočí z postele do bojové pozice.
"N-Ne.. ale..."
"Ale co?"
"Jenom chci vědět, jak často se tu bude.... zjevovat...."
"No.... to nevim.... on je takovej strašně neposlušnej..... někdy mám pocit, že má svý vlastní myšlenky... nebo spíš.... někdy dělá věci, který bych si já nikdy nedovolil..... třeba jednou... Itachi mě příšerně vytočil, měl jsem sto chutí mu pár vrazit, ale zdrhnul sem, než by mi jednu natáh on.... Druhej den přišel strašně zmlácenej a příšerně mi nadával... no co myslíš..." Deidara se ani na vteřinu nezastaví a Sasori ho nepřítomně pozoruje.
"Má svý vlastní myšlenky ..... dělá věci, který bych si já nikdy nedovolil..." a teď.... která z těch věcí je pravdivá? Možná obě... možná žádná.... Ale jak by potom mohl vysvětlit jeho chování?
Smířit se s tím, že by po něm jel klon? Je to přece klon Deidary.... ale je to klon....
Tok jeho myšlenek přeruší hlas z předhrobí.... vlastně z reality.... "Hej! Žiješ?"
"Co? J-jo.. asi jo..."



Jestli existuje den, kdy naši ,AKATSUKI´ dobrovolně poslechli svého ,šéfa´, tak je to právě dnes. Nikdo opravdu nevylezl z pokoje. Až na Peina a Tobiho, kteří se celý den pokoušeli o něco k obědu. Taky podle toho vypadala kuchyň.

Když už se nachýlil čas k večeři, řekli si, že nemá cenu dělat oběd a k večeři si namažou chleba. Tak tam teďka sedí za stolem v kuchyni, pojídají chleba s máslem a popíjejí čaj.




A náhle nastal další den. Den, s názvem středa. A ne tak ledajaká středa. Středa, hrdě nesoucí číslo 23..... Hai! Zejtra mam svátek! .... ale to vůbec nikoho nezajímá.... to sem vůbec nepatří.... Takže pokračujem....

.... hrdě nesoucí číslo 23. Stávka se uklidnila, pár lidí už šlo do práce. Někteří šli dokonce nepochopitelnými směry. I když by měli pracovat spolu, teď šli naproti sobě.
"Nazdar Sasuke, všechno nejlepší." Plácne při chůzi Midori, když se míjí se Sasukem.
Sasuke se otočí.
"Proč? Někdo umřel?"
"Tvuj mozek... ode dneška jsme stejně starý.... i když ne na dlouho..."
"Ty máš narozeniny?"
"Ne já... ty, ty pako..."
"Jóó, vlastně! .... díky..." už se chystá přijmout její ruku, ale v poslední chvíli s výkřikem odskočí 536,5 metrů daleko. O pár metrů se vrátí.
"Co blbněš?"
"Já zapomněl, že si holka..."
"No, to je od tebe hezký... Co s tim?"
"No... víš já.... mam trošu... fóbii..."
"Trošku?"
"No.. trošku... trošku víc... ne-nejsi náhodou nakažená od Saskurvy a spol., že ne....?"
"Nemám jak.... nepřiblížila bych se k nim dobrovolně ani ve skafandru...."
"A-um... Co kdyby ti s nima dali práci?"
"Vzala bych si ty skafandry dva.... a sprej proti hmyzu...."
"Hele, už sem měla bejt dávno někde ve studiu nebo co to po mě chtěli.... dneska se asi budeš natáčet sám..." Ještě mávne rukou na pozdrav a zmizí.



"Proč je tu tma?" ozve se hlas do tmy.
"Abys nemohla sledovat, kde co lítá, popřípadě nelítá.... a soustředila se na obraz....."odpoví druhý a zapne televizi.
"Tady pustíme natočené záznamy...." zastrčí kazetu do přístroje, který by mohl být video, ale není pořádně vidět... navíc video se tam nějak nehodí, takže prostě přístroj.
"A tady vidíme, co jsme na---" na obrazovce se objeví brána Konohy. Potom dva rytíři na stráži. Do obrazu skočí obličej. "Ahoj! Jmenuju se Uchiha Sasuke!"
Tohle muž okamžitě vypne.
"Co to bylo?"
"To, co jsme natočili... Je tam i věnování...."
Zapne to a přetočí. Na obrazovce je teď sedící Sasuke.
"Ták.... to bylo vše... to jsem byl já... Chtěl bych, aby všichnivěděli, že jáí se nikdy nezměním a jestli moje role nějak ovlivní můj život, tak určitě ne mojí povahu... nenechám se zlákat chladnokrevnýma věcičkama jako muj bratr, uhm.... a Kishimoto... nezabíjej mě moc brzo... ať dam Narutovi aspoň pusu..... eh.... to vystřihni!... --- … není to trapný? ....."
Midori se uchechtává a režisér jenom krpoutí hlavou.
".... a málem bych zapomněl na našeho úžasnýho režiséra a ještě úžasnější střihače.... podáváte výborný výsledky, ale proč toho tolik vynecháváte? Na co se s tim tady serem, když to stejně vystřihnete?.... Takže... rádi bychom natáčeli opravdu to, co se odvysílá, ano? ..... To je pro dnešek vše, loučí se s vámi Uchiha Sasuke..... a teď.... STOP! … jo, já to řekl!"
Režiséra to všechno povalilo na zem.



Sasukemu se dneska snažily přát i všechny holky. Jak jinak. Zatím se jim úspěšně poschovávával mezi popelnicema, různě ve stromech, ale ony vždycky věděly, na kterých oblastech hledat. Ale už nevěděly konkrétní místo, kde se nachází. I přes hrozící dav šílených krav se dostal v bezpečí a zdráv domů. I když ještě pořád neměl vyhráno.....

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama