Kdo chce reklamu (obecnou pochvalu, obecné nadávky) psát, místo si najde... a kdo ne, tomu bude smazána

"Udělám všechno, co ti na očích uvidím... jenom mi musíš říct, CO tam mám vidět."

"... soon I'll be on my way, spreading joy everywhere, there's no one like me..."

This could possibly be the best day ever
TODAY IS GONNA BE A GREAT DAY

Manažer vede lidi tam, kam chce, aby šli. Leader vede lidi tam, kam oni chtějí jít.

17) Nejspíš... ale ne!

17. října 2008 v 23:24 | Život anime




Deidara se zavrtí a zaboří se Sasorimu do trika. No to mu ještě chybělo. Deidara nasaje vzduch a promluví.
"Ty mě neseš do lesa?" zamumlá nesmyslně ze spaní a málem se do Sasoriho trička vysmrká.
"... v noci tam krásně voní stromy..."
"Co to mele?" podívá se na něj. Jak muchlá jeho triko je vážně úžasný. A jak se u toho culí. Zatřepe hlavou a pohlédne dopředu. Už tam skoro budou. Ohlédne se na tu partičku za ním, která se podpírá navzájem a něco vykřikuje.

Konečně dojdou do pokoje. Sasori zavře dveře a chstá se Deidaru položit do postele. Ten se ho ale pevně chytí a nesouhlasně zabručí.
Přitáhne se k němu a pořád ze spaní zamumlá: "Řekneš mi pohádku?"
Sasori si ho snaží nevšímat a dát ho do postele. Deidara si ho k sobě stáhne. "Pohádku..." zavrčí pořád ze spaní. Sasori se snaží dostat svý triko z jeho ruky, než mu ho úplně rozdrbe, ale drží ho moc pevně. Chytí jeho ruku a škubne s ní. No... čekáte že se tričko vyškublo? Těžko... Jak může mít ve spánku tak pevnej stisk?
Tak jo... pochopil, že tričko z jeho ruky nedostane.... prostě se musí on dostat z trička. Nechtějte vědět jak, ale povedlo se mu to. Deidara si tričko přitáhl blíž a udělal si z něj polštář.
Sasori se už zvedá, ale uslyší Deidarovo nespokojený zamručení a zavrtění. Posadí se zpátky v posteli. Pozoruje ho, co dělá. Proč pořád vrtí tou hlavou? Vybaví se mu, jak sladce usnul pod Itachiho rukou ve svých vlasech. Mohl by to zkusit? Snad se neprobudí.. Pomalu, ale opravdu pomalu, zvedá ruku. Ještě pomaleji jí přibližuje k Deidarovo hlavě. Potřebuje čas na případný útěk. Ale ruka jako by pracovala sama za sebe. Srdce bušilo mozek do hlavy, aby se uklidnil, ruka chtěla cítit jeho vlasy. Proč? Proč se jeho orgány tak rádi hádají?
Pomalu mu proplétá prsty ve vlasech. Deidara se sklidnil a na tváři má zase ten svůj sladkej úsměv. Pořád se neprobouzí. Hne s ním vůbec něco? Neměl by to zkoušet. Ale ruka je proti jeho názoru. Už jí nestačí jenom jeho vlasy Chce cítit víc. Přejede po tváři, přes rk, na rameno.... přes lopatky až na záda...
Deidarou projede neznámý druh blesku. Ošije se a vzápětí ho to donutí otevřít oči.
"D-Danna?" zamrká a malinko zčervená.
Sasori okamžitě stáhne ruku, než stačí ztuhnout na podobu sochy a rudnout.
"P-Promiň... myslel jsem...." snaží se na něco přijít.
Deidara pouze zavře oči a svým pořád opileckým hlasem zamumlá:
"Zapneš televizi?... Dávají mi teličku..."
Taková stěra... Vypadá to, jako by si ničeho nevšiml, co? Sasori se zvedne, zapne televizi a někam se vydá.



Teď je noc a já tě blízko mám.... ale nemůžu otevřít, protože je zamčeno.
Itachi buší na dveře koupelny-záchoda.... chudáci, který to maj takhle spojený....
To vzbudí Sasukeho, který se uvelebil v kuchyni na lavici. Vídíte to, Naruto má lavici....
"Tam spí Naruto... zkus to obejít oknem..." zamumlá, ale Itachi ho rozhodně nemůže slyšel.
Vím i po čem toužíš, lásko má... "Chci zvraceeeet!!!"



Teď je noc a sny kráčí půlnocí.... to nejsou sny, to je Sasori... Vrátil se domů. Snažil se neudělat žádný rušivý zvuk.
"Nikdy tě nemilovala! Celou dobu ti lže, copak to nevidíš?"
Deidara hypnotizuje televizi a Sasori se plíží podél zdi někam.
"Jak můžeš milovat takovou děvku?" ozve se plesknutí.
"Juane? Juane vrať se!"
"Danna? Přišel ses na mě podívat?" usměje se Deidara opileckýmúsměvem stále hypnotizující titulky v televizi.
Sasori se snaží mlčet a dělat, že spí.
"Mohl bys zhasnout?" požádá ho sladce, vypne televizi a zavře oči.
A rozprostře se tma. Taková ta tma, jak nic nevidíte, když zhasnete světlo.



Pomalu se rozednívá. Zatím žádný skok, takže je 24.... A teď koukněte do kalendáře... co tam máte? Mělo by tam být K!K!NK@ svátek.... a za týden K!K!NK@ narozky... neni? Tak to máte asi jinej kalendář než já.... Ježiš já zas kecam.... Takže STOP a pokračujem....



Takže... pomalu se rozednívá. A když se úplně rozední.... možná až moc rozední..... Tak se postupně probouzí všechny kočky a jejich páníčci..... eh.... majitelé.... ehm... nebo jsou to spíše opičky?

Naruto se pomalu dobelhá ke dveřím. Jen co cvakne zámek a dveře se začnou otvírat, Naruta poválí Sasuke s Itachim, jak se přiřítí do koupelny.



Deidara se taky probouzí...
"Jááj... asi jsem to včera přehnal se sluníčkem...." odůvodní si, proč ho tak příšerně bolí hlava.
"...Sasori!!" dalo mu strašnou práci se k tomu přemoct... vždyť... volat jeho jméno je tak neskutečně trapný..... srdce mu začne nadávat, jestli se nezbláznil a rychle mu pošle krev do obličeje.
Sasori vyjde z koupelny. "Co je?"
"Co je dneska za den?" zeptá se Deidara a zní velice vážne. Ještě s tim svym úžasnym výrazem... Na to se nedá koukat.... Ale musí.....
"Čtvrtek..."
"Ale néé!" praští se do hlavy. "... já propás Sasukeho narozeniny! A Estebanovo- nééé!"
"To myslíš... to, co si mě donuti pustit po tom, co si mi zmuchlal triko, když sem tě přinesl ze Sasukeho oslavy?" Snaží se mluvit pořád stejným tónem a neprojevit žádné známky rudnutí.
Deidara s každým jeho slovem dostává novou barvu feferonek.
"Co- Cože?" vyděšený výraz... ten je vážně děsně roztomilej... Ale na co se ho to vůbec ptá?
"Takže bys ho mohl taky... um... vyžehlit...."
"Já nežehlim trika!"



Den se dostal do poloviny.... za polovinu.... no prostě čas k obědu, že? Sasuke už je u Naruta sám.
"Koukam, že už je to vážně líp..."
"Jo.. už je mi dobře...." zazubí se Naruto ".... a zrovna když se mi to začalo líbit...." dodá skoro neslyšně.
"Tak to si určitě dáš se mnou oběd!" prohlásí Sasuke naoko ignorující druhou větu.
"Zase jako dřív..." dodá rychle, aby to nevypadalo divně.
"Když mě pozveš...." zauvažuje Naruto.
Sasuke polkne. Jak to proboha myslel?
"Nebo něco uvaříš...." přemýšlí dál.
Sasukemu málem vypadnou oči. Slyšel dobře? Uvaříš? On má vařit?
Naruto si všimne jeho výrazu a neubrání se mírnému úsměvu, který přejde v prudký výbuch smíchu.



Deidara se chystá kamsi ven, zrovna když Itachi přichází. Hned jak ho spatří, zdesí se.
"Ou, ne! Bože, ty vypadáš! Neměl bys lízt těma kanálama, i tvoje oblečení už z toho dostalo vyrážku!" ukáže na jeho triko, na kterém jsou místy vidět červené fleky, které má teda i na krku, ale toho si zřejmě nevšimli.
Itachi se ušklíbne. "A tvoje vlasy jí mají z čeho?"
"Coooo!!!" začne jančit a prohlížet si vlasy.
Itachi si povytáhne triko dopředu, aby na něj viděl.
"Hmm.. budu ho muset vyprat...."
"Ty umíš prát?"
"Podstrčim ho Peinovi..."
"Pein umí prát?"
"Pere mu Konan..."
"Konan umí prát?"
"!!!!"
"????"
"To nevim...."



"Je to nutný? Nestačil by rentgén?"
"Rentgen je na kosti, ne?"
"Tak fajn.... tak- jau!" vyškubne ruku z Tsunadina stisku a ochranitelsky jí obejme.
Tsunade se zamračí.
"S takovým přístupem to bude trvat mnohem déle!" upozorní jí.
"Dobře, dobře... už mlčim..." zase ruku natáhne a Tsunade vezme do ruky injekci.



Naruto s podepřenou hlavou kouká do misky.
Sasuke si ho zamyšleně prohlíží.
"Naruto? .... Proč nejíš?"
"Nějak.... nemám hlad...." zamumlá a vymění si podepírací ruku.
"Ty nemáš hlad?" zeptá se udiveně.
"Hmmm.. asi mi ještě není úplně nejlíp...." odpoví mu a dál pozoruje obsah misky.
"Sakra... když to teď zhltnu, tak -" přeruší ho nečekaný pohyb. Pohyb Sasukeho ruky, která se ocitla na jeho čele. Jak si to uvědomil, začal rudnout.
"Hm... teplotu už nemáš.... tak moc...."
Naruto nic neříká. Jenom se vzpamatovává z šokku, který mu přihnal krev do obličeje a teď se jí z něj snaží dostat.
"Notak... musíš něco sníst..."
Naruto se na něj neodváží podívat. Slyší ten starostlivej tón, ale ten pohled vážně vidět nepotřebuje.
"Tak... já to zkusím..." pomalu bere do ruky nástroj na jídlo.... teďfakt nevim, čim to jí a nechci plácnout ňákou kravinu... už sem jich stejnak naplácala dost.....
"Snaž se nejíst moc rychle.... pěkně pomalu...." pobízí se Naruto... spíš se klidní...
"Vidíš, že to půjde..." Sasuke se usměje a pokračuje ve svém jídle.
"Kdybych věděl, že stačí bejt nemocnej.... už bych to udělal dávno....." dojí poslední sousto a odevzdá nádobí.
"Dneska jenom jednu? Je ti dobře?" zeptá se ten chlap, co mi teď vypadlo jeho jméno, to je jedno, ne?
Naruto neodpoví a otočí se k odchodu. Udělá pár kroků a podlomí se mu nohy. A Sasuke ho samozřejmě hned chytí a narovná, protože jako vždy stojjí hned vedle něj.
"Dobrý?.. chceš pomoct?" zeptá se ho.
"V pohodě.... ale pomoct mi klidně můžeš...."
"Ukaž..." obtočí si jeho ruku kolem ramen, aby ho podepřel, aby se mu líp šlo. Naruto se ho samozřemě pevně chytí, aby nespadl.... nebo z jiného důvodu?



"Výborně..." Tsunadina oblíbená hláška... ups... aspoň tady to říká pořád....
"Tak co?" zeptá se Midori už klepající prstama do stolu.
"Srpen..." odpoví jednoduše.
"Srpen co?"
"V srpnu už bys mohla jít domů...."
"Cooo??? UŽ? Řekla bych spíš... AŽ, ne? Vždyť... to je... minimálně tejden!"
"Ano... za týden další kontrola.... a ta rozhodne.... stejně se vrátíš do dne svého... ehm.."
"...únosu...."
"... no... takže je to celkem jedno, ne?"
"Jasně..." odsekne Midori a zvedne se. Vezme si od Tsunade papíry a odejde.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama