Kdo chce reklamu (obecnou pochvalu, obecné nadávky) psát, místo si najde... a kdo ne, tomu bude smazána

"Udělám všechno, co ti na očích uvidím... jenom mi musíš říct, CO tam mám vidět."

"... soon I'll be on my way, spreading joy everywhere, there's no one like me..."

This could possibly be the best day ever
TODAY IS GONNA BE A GREAT DAY

Manažer vede lidi tam, kam chce, aby šli. Leader vede lidi tam, kam oni chtějí jít.

21) Když se daří... musí se něco stát

11. listopadu 2008 v 19:02 | Život anime




"Kisame dělej!" Křikne černovlasý muž a zpoza stromu vyleze modrotělý.
"Promiň... musel jsem.. víš co..."
"Máš štěstí, že tolik nemrzne..."
"Nechápu kam spěcháš.... já bych si tu klidně ustlal.... než poslouchat ten řev doma....."
"Tak si tu ustel.... ale opovaž se za mnou přijít, že si zmrznul!"
Zaslechnou dětský chichotání.
"Slyšíš to taky nebo už mi chrabe?" ujišťuje se Kisame.
Smích se ozve znovu.
"Mě se neptej... taky mi hrabe..." odpoví Itachi.
"BAF!" vyskočí na ně něco ze křoví a začne se to šíleně smát.
Kisame k tomu přistrčí hlavu a děvčátko se otočí. Znova se začne smát.
"Dobrá maska, ale Halloween už byl..."
"To není vtipný..." zavrčí rybím přízvukem.
"Rybička mluví!"
"Co to tam máš?" odstrčí Kisameho Itachi a podívá se na ní Sharinganem.
"Pěkný čočky... kdes je sehnal?"
Neodpoví, jenom zavře oči a když je znovu otevře, Sharingan zmizí.
Zůstala sedět na zemi s otevřenou pusou.
"Co tady děláš?"
"Já.. ztratila jsem se... pomůžete mi?" těká štěněcím pohledem z jednoho na druhého a zase zpátky.

"Vezmem jí k nám?" zeptá se po chvíli chůze Kisame.
"Blázníš? Vždyť se tam už nevejde...."
"A kam jí teda chceš dát?"
"Vím o někom, kdo bude určitě moc rád...." odpoví mu škodolibým hlasem a ušklíbne se.



"ááá!" výkřik dvou přes dvacetiletých puberťaček jénem Sasuke a Naruto.
Naruto práve povalil Sasukeho na postel a držel ho za ramena.
"Haháá! Vyhrál jsem!" zakřičí vítězoslavně a sleduje reakci Sasukeho.
Ten se jenom zašklebí, že je mu to totálne jedno. "O co se to tady snažíš... SkoroRokudaime..."
"Cože? Jaký skoro?... já ti dam skoro..."
"Hmmm... a nechtěl bys úplně?" začne si hrát s horním knoflíkem jeho košile.
"ehm... kolik mam času na rozmyšlenou?" sleduje jak se Sasuke pomalu dostává k dolním knoflíkům a pak škubne a zbytek knoflíků odletí pryč.
"Už nemáš...." sladce se ušklíbne. Naruto se k němu sklání....
"NARUTOO!!!" pronikavý ječák z kuchyně. Naruto ztatí rovnováhu a padne hubou vedle Sasukeho hlavy.
"Já z ní zešílim...." zavrčí.
"Kdo že s ní souhlasil?"
"Ty bys dokázal říct mýmu mamince a tatínkovi ne?"
"NARUTO!! SASUKÉ!!"
"Myslím, že tvou sestru zabiju..." Sasuke už se zvedá....
"Já jí zabiju dřív..." Naruto tryskově vystřelí a za chvíli je v kuchyni.
"Co chceš!!" zamračí se přísně.
Holčička s dlouhými zrzavými vlasy zamrká, aby se jí objevily štěněcí očíčka a smutně až plačtivě zaprosí.
"Snídani..."
"Tady nic neni?" začne se Naruto přehrabovat ve skíňkách nad linkou a pod linkou.... všude je plno jídla.
"Když.." fňukne. ".. já bych..." další fňuk. "... stačil by mi chleba s máslem..."
"Kočičko, chleba si nemůžeme dovolit.... bude ti muset stačit rámen..." hodí jí na stůl pytlík.

"Copak? Problém s jídlem?"
"Neuvěřitelný, jak je to rozmazlený... tse.... prej chleba..."
"No jo... holt vyrůstá v luxusní rodině..."



Itachi a Kisame už ušli pěkný kus cesty. Kisame pěkně funí, protože už nemůže a navíc má na zádech jednu spící zátěž.
"Pohni! Lezeš jako kapr na suchu!" okřikne Itachi chlápka, co leze několik mil za ním.... ne, jenom metrů....
"Hele nekibicuj! Nevíš co to je, nosit sediletou holku!"
"Tse... a kolik si myslíš, že je Negii... sedm....."
"Závidíš Deidarovi?"
"Proč zrovna jemu? Myslim, že Agina je těžší..... on si jí pěkně rozmazluje..."
"Je vidět, že ti chybí..."
"Tse... vtipnej nejsi..."
"Taky nám chybíš, tatínku...." zamumlá ze spaní a otočí si hlavu na druhou stranu.



"Tak si jí zklidnil?"
"Jo, poslal jsem jí do krámu..."
"Ty seš milej brácha..."
"Měl sem jít já a nechat tě tu s ní?"
"Za jak dlouho se má vrátit?" laškovně se usměje a začne si hrát s jeho límcem.
"No... je malá... než tam dojde.... než to najde..."
"Než jí něco přejede..."
"Hele, nedělej si srandu!"
Šťouchne do něj, ale za chvíli se začnou líbat a couvat směr postel.
Zvonek.
"Grrr!"
"To bylo rychlý... co zapomněla?"
"Nevim, ale já asi zapomenu, že je to moje sestra...."
Naštvaně otevře dveře, až se ho Itachi s Kisamem leknou.
"Jé, Itachi..."
"Nazdar, SkoroŠvagře..." pozdraví a pozve se dál.
"Co všichni máte s tim skoro? Jako bych byl ňákej SkoroChlap..."
Oba se na něj podívaj. Pak na Sasukeho, který přišel zastavit Naruta, aby toho chudáka malou holku nezabíjel.
"A ne snad?" neodpustí si úšklebek.
"Co to máte?"
"To jsme našli a přilepilo se to na nás...."
"Itachi! Je to malá holka!"
"No a?"
"Ztratila se..." odpoví Kisame Sasukemu.
"Jak se jmenuje?"
"Jak se jmenuje? To.... Jak se jmenuje?" otočí se na Itachiho.
"Jak to mam vědět, ty ses s ní bavil..."
"Tak jí můžeme.... prohledat...?" Kisame si už brousil zuby a začal se oblízovat.
Nikdo si ho však nevšímal, řekl to moc potichu.
"Mysleli jsme že... no prostě k nám se nevejde, znáte to..."
"Jasně... dětičky zlobí... roztahujou se po celym baráku, co?" popichuje Naruto.
"Chudák Shinami...." uchechtne se Sasuke.
"Žádnej chudák! Rozmazlenej fracek to je!" založí Naruto ruce na prsou.
"... představ si... dneska po mě chtěla chleba..." začne si stěžovat návštěvě.
"No teda..." hlesne ironicky Itachi.
"Celej, jo? To my máme co dšlat, aby se na nás dostala půlka krajíčku..." posmutní Kisame.
"Heh... patnáct lidí v tak malym krcálku s minimálními platy asi není nejlepší, co?"
"No... měli bysme jít, aby na nás zbylo aspoň máslo..."
Rozloučí se Itachi a s Kisamem zmizí.
Naruto se vydá za Sasukem, protože už není v předsíni, ale někam odešel.

Ve dveřích do oného pokoje se zastaví, s rukama založenýma na prsou a zamračeným pohledem poklepává nohou.
"Uchiho! Co to má znamenat? To je NAŠE postel!"
"Promiň, ale tvoje sestra by nevydejchala cizí holku v posteli..." řekne omluvně a přilepí se na něj.
".... ale my jí tam určitě vadit nebudeme..." zašeptá, když náhodou cestuje okolo ucha.



Zvenku velmi známé místo..... zevnitř zvěřinec plný zrzavých dlouhovlasých hlav.....
Řev, který je slyšet na míle daleko....
"Strejdo Deidíííí!!!! Ona mi nadává!!" přiběhne jedna z nich... i s tělem.... a skočí Deidarovi kolem pasu...
"Agííí..." pohladí jí po těch zrzavých vlasech a zvedne jí do náruče. Ovšem musí se posadit a posadí si jí na klín. Agi si opře hlavu o jeho rameno a začne nasucho pofňukávat.
"... notak.... kdo ti zase nadává?"
"Negina... ona je na mě zlá..."
"Prosimtě... zase kecáš, co?.... Co?" začne jí lechtat.
"Ne!" vypískne a začne se svíjet.
"Co?.... Přiznej se..."
"Ne... prosím... nééé!!" svíjí se a řechtá.
"Tak co?"
"Nééé! Nic... nic mi nedělá..."
"Co to tu vyvádíte?" zrovna přišel Sasori.
"Nic... jenom si tu...." Agina se čertovky usměje, když Deidara nedává pozor a prozměnu zlechtá ona jeho.
"Co- Co- Cožeee! Néé! Agino! Né! Ty hajzlovko!" začnou se lechtat navzájem.

Krcálkem projede rybí aroma, a tak všichni poznají, že se vrátil Kisame s Itachim. S botama od sněhu vlezli až do kuchyně, kde se suvereně posadili na židle a čekali, co jim Konan, držící v náručí mimino, právě servíruje.
Podívají se na sebe a pak do talíře.
"To zbylo..."
Na talíři mají oba plátek šunky a chlebí kůrky.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama