Kdo chce reklamu (obecnou pochvalu, obecné nadávky) psát, místo si najde... a kdo ne, tomu bude smazána

"Udělám všechno, co ti na očích uvidím... jenom mi musíš říct, CO tam mám vidět."

"... soon I'll be on my way, spreading joy everywhere, there's no one like me..."

This could possibly be the best day ever
TODAY IS GONNA BE A GREAT DAY

Manažer vede lidi tam, kam chce, aby šli. Leader vede lidi tam, kam oni chtějí jít.

SPECIÁL - AKCE SÁMOŠKA

28. listopadu 2008 v 18:24 | Život anime
Tohle je SPECIÁL! XD Na nic nenavazuje a nic na to nebude navazovat XD Takže můžete číst zcela nezávisle a stejně tak i nečíst XD

Napadlo mě to čistě náhodou v pondělí při praxi XD

Sasori a Deidara jsou vysláni do krámu a museli s sebou vzít i děti XD





"Proč jsem se dobrovolně hlásil do téhle expedice?" běduje Deidara při pohledu na seznam dlouhý až do vedlejší uličky velmi rozlehlé a nepřehledné samoobsluhy.
"Dovol, abych ti připomněl, že ses nehlásil, a už vůbec ne dobrovolně," poplácá ho po zádech Sasori a posadí malou zrzku do vozíku. Ta okamžitě začne řvát.
"Sakra... to asi nebylo dobrý..." zamyslí se Deidara, když vidí, jak se snaží dostat z vozíku aspoň na jednoho z nich.
"Co," pohodí rameny Sasori. "Chodit neumí a nosit jí nebudu."
"Já ci chovaat!"
"Teď ne, Nami, za chvíli," chytne jí za ruku, která mu vysela na bundě.
Deidara chytne Aginu... nebo Agina Deidaru?...
"Vy jste ale hrozný mazánci!" ušklíbne se Negii.
"Nedržkuj a chyť se tady!" Deidara čapne její ruku a připlácne jí na košík.
"Nejsem malá, neztratim se!" nasupí se a uraženě založí ruce na prsou.
"Kdo tohle vymyslel...?" Obrátí Deidara oči ke stropu s Vánoční výzdobou.
Negina stojí uraženě zády k ostatním. Deidara jí sundá čepici. Po chvíli se košík naplní čepicema, šálama a bundama.
"Kam dáme nákup?"

Nakonec to tam nějak složí a Deidara se následně podívá do toho seznamu.
"Táák, co tam máme jako první?" přemýšlí a hledá, kde je první položka.
"Téda, ta Konan neumí psát... cože-to? Rejže? Negii, padej pro rejži!"
"Co já? Kde je?"
"Co já vim... někde tady bude... se někoho zeptáš..."
"Tse.." odfrkne si, ale odejde.
"A je klid..." uleví si Deidara a pustí se na další položku. "Prací prášek? Jedem na druhou stranu!"
Zatočí s vozíkem a jede. Ozve se zvuk, jako když se trhá papír.
"Slečno?" ozve se za ním. Nevšímá si toho a jede dál.
"Slečno!" poklepá mu na rameno neznámá starší žena.
Deidarovi začnenabíhat žilka a otočí se. "To bylo na mě?"
"Něco vám upadlo," ukáže na utržený seznam válící se na zemi.
"Já nejsem slečna!" Deidarovi naběhne žilek už mnohem víc."Já sem chlap, sakra!!"
Lidi kolem něj se radši odklízejí do vedlejších uliček.
"Nemůžu uvěřit, že i po tolika letech..." začne si mumlat Deidara.
"... vypadáš pořád stejně?" zkusí ho doplnit Sasori.
"Sklapni a smotej to!"

Po chvíli přijde Sasori se seznamem smotaným jako toaletní papír.
"Můžeme jít!" zvolá Deidara a popojede s košíkem.

Dojedou do drogerie do uličky s pracími prášky.
"To nemůže napsat jakej přesně chce?" Deidara postaví košík k regálu a jde si prohlížet všechny prášky.
"Sasori... jdi zatím pro..." podívá se do seznamu. "...cukr..."
Sasori chytne Nami za ruku a se slovy "Jdeme," s ní odejde pro cukr.
Deidara s Agi si prohlíží prací prášky a košík se nenápadně přibližuje k regálu.
"Tak co? Jakej mamince vezmeme?"
"Králíček!" vypískne Agi a ukáže na modrýho králíčka Azurita.
Deidara se k ní dobelhá, ale než si stihne všimnout, kde ho viděla, Agina už se dívá jinam. Tak si to holt musí najít sám.
"Saki!" uslyší vzdáleně.
"Téda, kdo tohle jméno vymyslel, musel bejt pěkně nalitej..." zamumlá si Deidara.
"Sakino!" uslyší znovu, ale tentokrát pozná hlas svojí malýnepokrevní neteře a otočí se.
Rychle přiběhne ke košíku a šoupne ho dál. Ale jak se mimčo natahovalo na jednu krabičku, stihlo jí vzít s sebou, ta spadla a prášek se vysypal.
"Máma!" ukáže děvče na krabičku, kterou shodilo a začne se smát.
Přišel Sasori s Nami a cukrem a nic netušíce ho dal do košíku.
Pak přišla naštvaná Negii. Dupne si u Deidary a ten se na ní otočí.
"Na!" připlácne mu rejži na hruď, ta se záhadně ze spodu otevře a rozsype se.
"Vždyť je to rozbitý!" začne jí nadávat.
Ani si nevšimnou, že kolem žádní zákazníci, jen jedna rázná prodavačka, která je to všechno donutí uklidit.

Po úspěšném úklidu se vydávají pro další položky na seznamu.
"Pstnáct rohlíků? Dělá si srandu? Máme rohlík na měsíc?" Rozčiluje se Deidara, jak sobecká může Konan být.
"Negi, jdi pro rohlíky!"
"Proč zase já?"
"Agi neumí počítat."
"Měls jí to naučit."
"Grrr... Agísku, pojď sem..." vezme jí kolem ramen a shýbne se k ní. "Vezmi si tady pytlíček a běž támhle pro rohlíčky... A říkej si... pro maminku, pro tatínka... a tak dále, jo? Pro každýho jeden... utíkej..." vysvětlí jí Deidara, co má dělat a Agi se zatváří, že tomu rozumí.
"Myslíš, že to pochopila?" ujišťuje se Sasori.
"Je přece po mně, ne?" sebevědomě se zazubí a koukne do seznamu na další položky.
"Ponožky? A pro koho nám sdělit nehodlá? Se divim, že si tam nenapsala svatební šaty..."
"A zkoušely by se na tobě?" rejpne do něj Sasori.
Deidara už otvírá pusu na protest, ale někdo ho zazahá za kalhoty.
"Strejdo Deidííí, je tu problém..." zadívá se Agina omluvně na Deidaru a podává mu pytlík s rohlíkama.
"Copak?" pro jistotu je přepočítá.
"No... vzala jsem ti dva a pro Itachiho už tam nezbyl..."
Heh...

Další položka na seznamu bylo asi něco z mléka, jelikož seprávě nacházíme v mléčném oddělení... huh... oddělení mléčných výrobků.
"Jedno mlíko, jedno máslo... výborně..." čapne krabičku s mlíkem a jde hledat máslo.
"Já ci klávu!" Nami pustí Sasoriho ruku a rozběhne se k sýrům. Čapne jeden balíček Veselý krávy a hodí do košíku.
"Hele co dělá! To si platíš ty!" ukáže Deidara na Sasoriho a Sasori čapne druhej konec seznamu.
"Tady není nikde napsaný "Kiri pro Namiko"?
"NE!" zavrčí Deidara.
"Tak v tom případě..." podívá se na Namiko, která na něj kouká svýma modrýma očima. "... jo!"

Po pár dalších položkách se dostanou k obslužnému pultu.
"Sasori, běž se podívat, jestli není někde ještě něco tady ocať..."
Pak si stoupne do fronty a čaká, až na něj přijde řada.
Mladý chlapec se loučí se zákazníkem před ním a už se chystá věnovat Deidarovi.
"Co si přejete, sle-"
"Uhni, ten je muj!" někdo do něj elegantně strčí svojí zadnicí, načež chlapec skončí na zemi.
"Máte přání?" zeptá se zhruba stejně stará dívka, jako byl ten chlapec, co je teď na zemi. Usmívá se a upravuje se vlasy.
"Jedno "proklatě dobré kuře"," zacituje přímo ze seznamu.
Dívka ho pořád zasněně pozoruje, chlapec už obsluhuje další zákazníky a po očku na ní mrkne.
Dívka se usměje a nakloní se víc dopředu. Opře se loktem o pult a podepře si hlavu.
"A... nechtěl bys ho radši v KFC?" nakloní hlavu na stranu a pozvedne obočí.
"Ani ne... radši půjdeme do Mekáče..."
"Půjdeme?" zeptá se nechápavě.
"Jo.."
Přijde Sasori, dívce zmizí úsměv a narovná se.
"To kuře..." připomene jí Deidara a otočí se k Sasorimu.
Dívka se zamračí a píchne do kuřete.
"Je tu... menší problém..." začne opatrně Sasori.
Dívka se tváří, že je neposlouchá a strčí kuře do sáčku.
Deidara ho pohledem vybídne, aby pokračoval.
"... seznam... dostal se... ke kytičkám..."
"Cože?!" vyděsí se a vezme si kuře.

"Máme po seznamu, děcka..." oznámí Sasori a ukáže na trošku rozmočený papír ve vodě u kytek.
"Já ti dam, děcka!" zavrčí Deidara
"Ty těžko," ušklíbne se Sasori.

"No skvělý... teď nevíme, co máme koupit..." prohlásí Deidara při projíždění prodejnou.
"Maminka říkala, abys koupil hódně Her..." ozve se Negi.
"A tos nemohla říct dřív?" zastaví se Deidara a podívá se na ní přísně.
Negi se jenom nevinně usměje.

Když dojedou zpět do mléčných výrobků, každej hrábne pro pár Her.
Pak si něco uvědomí. Nemají seznam, neví, co mají nakupovat. Ale oni to přece ví...
"Děcka! Jdeme řádit!" vykřikne Deidara, div se nepraští o strop a následně po dopadu se nepropadne do sklepa.
Malá zrzka v košíku pořád něco žvatlá. Něco jako "čč"
Po delším zkoumání a více snažení s ukázáním do jogurtů se dozvíme, že celou dobu vlastně říkala "čičí!"
Když si toho ostatní všimnou, obchodem se rozlehne jejich výkřik "Pribiňáček!!"
Čapnou krabici pribiňáčků a hned za ní druhou.

Následující scény by se daly popsat dvěma slovy. Děti nakupují. Vzali to znova od začátku a prolezli všechny uličky. Věci brali po hrstích, někdy div nevzali celej regál a nepřeklopili ho tam.
Když si brali ovoce a zeleninu, nemohlo se jim to nerozkutálet. Než to stačili sesbírat, pár lidí o to zakoplo nebo uklouzlo.
"Hele! Make-up s UV filtrem! Haha! To jí koupim k Vánocům!"
"Deidaro? Kdo tam dal ten opalovací krém?" vyruší ho Sasori od zkoumání návodu pro použití toho make-upu.
"Byl ve slevě!"
"Je do konce roku..."
Oou...

Jestli by se do toho košíku ještě něco vešlo, tak už tam stejně není co dát.
"Upozorňujeme zákazníky, že naše prodejna se za deset minut uzavírá. Děkujeme za nákup a těšíme se na vás zase zítra..."
Odebrali se tedy k pokladnám, kde už byly fronty až na druhý konec prodejny.
"Dneska tady spíme?"
"Hají!" uchichtne se slečna v košíku a uvelebí se na polštářku, kterej si drží.
Co osud nechtěl, postavili se do fronty zrovna v oddělení čokolády.
Nami se nenápadně proplížila za Sasorim a opatrně dikou v košíku protlačila čokoládu tak, aby to nikdo neviděl.
Agina si vydupala... no spíš vykoukala... Medvídky Haribo a Negina si ukradla žvejkačky Hubba Bubba Glop.
Ještě vzali každýmu lízátko. Jedno. Saki se začne natahovat pro další. Sasori jí ho ochotně s úsměvem podá.
"Hele! To je Hidanovo mazánek!" napomene ho Deidara.
"Klid... to je pro Yumiko, aby jí to nebylo líto..." pokusí se ospravedlnit.
"Ta je ráda když dostane napít, prosimtě..." protočí oči, ale pak se ušklíbne. "... máš pravdu... a co kdybychom vzali i Itachimu, Hidanovi, Konan, a ostatním?" nadšeně se vrhne pro krabici lízátek a celou jí strčí do košíku.

Když tento incident dořeší, zjistí, že je zákazníci předjíždějí, protože zapomněli popojíždět ve frontě, a mezera před nimi se opět zaplnila.
Vteřiny plynuly a fronta se ne a ne zmenšit. Možná tak o pár kroků. Ale pořád jsme ve stejné uličce. Saki už začala vyhazovat věci z košíku. Zbytek je zatím úspěšně chytal. Ale vajíčka se chytat neodvážili.
"Jdu pro nový..." oznámí Sasori a rychle zmizí.
"Že se mu chce..." zabrblá Deidara. Někdo mu poklepe na rameno. Otočí se a horní polovina obličeje mu zmodrá. "Hehe.."
Stojí tam totiž osoba, kterou už jsme dneska jednou viděli. Taková rázná prodavačka, která opět dohlédla na to, aby bylo uklizeno.

"Upozorňujeme zákazníky, že se naše prodejna za pět minut uzavírá. Děkujeme za nákup a těšíme se na vás zase zítra..."
Už jsme skoro u pokladny, tak Sasori vyndá peněženku a podá jí Saki do rukou. Ta si jí prohlídne a za chvíli jí začne žužlat. Ale jelikož je chlupatá, hned jí vyndá, začne se šklebit a ukazovat si do pusy, aby jí někdo vyndal chlupy.

Ještě pár lidí. Ty mají asi tři věci, takže my už můžeme začít vykládat na pás.
Pokladní se rozloučí s posledním zákazníkem před námi a Sasori se protáhne na druhý konec pásu a ukládat věci do tašky, kočáru a všeho dalšího možnýho, v čem se dá nosit nákup.

Dá se říct, že vše proběhlo bez problémů. Byla docela škoda, že už je konec. Dneska se opravdu pobavili a tenhle zážitek si budou určitě dlouho pamatovat.

Zbývala poslední položka. Na pokladně se objevila celková částka.
Deidara se otočil na Saki, která měla peníze, aby si je od ní vzal a zaplatil. Jenže místo toho uviděl něco, co rozhodně vidět nechtěl. Nikdy by ho to totiž ani nenapadlo.
Naše úžasná holčička totiž peněženku otevřela, obrátila vzhůru nohama a drobáky se teď kutálí po celé prodejně. Aby toho nebylo málo, jejich jediná papírová bankovka je celá ožužlaná. A děvče se evidentně dobře baví.
"Ne... NE.... NÉ... NÉÉÉ!!!!!"

KONÉ(h)ÉC! XD


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama