Kdo chce reklamu (obecnou pochvalu, obecné nadávky) psát, místo si najde... a kdo ne, tomu bude smazána

"Udělám všechno, co ti na očích uvidím... jenom mi musíš říct, CO tam mám vidět."

"... soon I'll be on my way, spreading joy everywhere, there's no one like me..."

This could possibly be the best day ever
TODAY IS GONNA BE A GREAT DAY

Manažer vede lidi tam, kam chce, aby šli. Leader vede lidi tam, kam oni chtějí jít.

29) Co ještě... ještě pod stromeček?

26. prosince 2008 v 18:37 | Život anime




"Deidaro, vylez!!" přiřítí se Pein s paličkou.

"Mamííí!" Agia přiběhne ke Konan, která zrovna sedí v křesle, a vysouká se na ní. "Víš, že Deíí bude mít miminko?"
Konan to trošku zarazí. Ale vzpamatuje se a přemýšlí nad vhodným vysvětlením.
"Zlatíčko... Deidara nemůže mít miminko..."
"On je nemocnej?"
"No... ne tak... miminko máš jenom když... hele, na to seš ještě malá..."
"Ale... ty s tátou jste dělali to samý a bylo miminko..."
Konan se zarazí a zrudne. "No... to... já s tatínkem, to... to je... protože já mam něco, kde to mimminko může růst a papat, víš? A to kluci prostě nemají..."
"Tak proč to dělají?"
"Agii... tohle je... to pochopíš až budeš starší... teď se tím netrap..." obejme jí a pohladí jí ve vlasech.

Nějaké dveře se otevřou a Itachi se potichu plíží k těm druhým. Tak ho štve, že má ten svůj pokoj tak zabedněnej a musí do něj přes ten Kisameho. Už je skoro u dveří, když se za ním ozve rybí hlas.
"Kdes byl v noci?" lekne se, protože nečekal, že bude vzhůru.
"Eh... Co je ti do toho?"
"Všímám si... že ty sis konečně našel ženskou..."
"Něco mnohem lepšího..."
Kisameho to udiví. "Našel sis chlapa?"
Itachimu začnou nabíhat křížky. "Ty máš asi opravdu rybí mozek!" a zmizí za dveřma. Nezapomene s nima praštit.

Hidana už přestalo bavit, jak se nikdo nesnaží naučit mluvit jeho milovanou neteř. A začal u svýho jména. Ne, že by se mu to její "Idaa!!" nelíbilo, ale už je starší a mohla by umět trošku líp mluvit. Zatím jí totiž učily mluvit pouze písničky, které hrály v kuchyni.
"Idaa!!" vypískne a začne se křenit.
"Teď hezky řekni Hi!"
"Hi!" trošku to vypadá, že se jenom hihňá a ještě si dá ruku do pusy.
Hidan jí ruku vyndá.
"A teď řekni daN"
"DaaN" poslušně zopakuje, jak nejlíp umí a zaculí se.
"Výborně... a teď řekni HidaN!"
"Idaa!!" vykřikně děvče šťastně. Hidan si jenom povzdechne. Takhle to nepůjde.



Dny ubíhaly a pomalu se blížil onen Štědrý den. Obchoďáky byly narvány k prasknutí lidmi, kteří shánějí dárky. Mezi nimi i Sasori a Deidara, tentokrát ale bez dětí.

"Táák, Sasori.... co myslíš, že asi letos dostaneme?" zeptá se Deidara s hvězdičkama v očích.
"Jestli vyzvídáš, co dostaneš ty, tak ze mě to nevytáhneš!"
"Ale notáák... nehraj si na Ježíška... neviděl jsi něco?"
"Ne," odpoví a rozhlíží se kolem.
"A co máš pro mě ty?"
"To se neříká... pak to něni překvapení... a navíc se nechci připravit o ten výraz, co budeš mít..."
"A ty víš, jakej ten výraz bude?"
Sasori s mírným úsměvem přikývne.
"Tak jakej?"
Sasori se víc usměje. "Určitě to bude stát za to... si to nechat pro sebe..." otočí se a kráčí dál do hlubin obchoďáku. Deidara si zklamaně povzdechne a vydá se za ním.
"Že ty pro mě nic nemáš?" rejpne si Deidara, aniž by tušil, co tím způsobí. Doufal, že ho přinutí aspoň něco říct.
Sasori se zastaví. "Fajn... Co když nemam?" otočí se na něj. Spatří jeho vyděšenej výraz a má co dělat, aby se nezačal smát.
"My si přece nepotřebujeme dávat dárky... nebo jo?"
"No... já..."
Sasori se výtězně ušklíbne. "Ty mi tohle vážně žereš?"
"Cože?"
"Pojď sem, ty moje pako.." obejme ho. "Ty sis vážně myslel, že bych ti nic nekoupil?"
"Takže... pro mě máš dárek?"
"Jasně... ale prostě... to ti nemůžu říct, co tě to zase napadlo?"
"Tak aspoň... víš... abych si to třeba nekoupil..."
"Jestli tě to uklidní... tohle si vážně nekoupíš... a jestli chceš mít jistotu, tak si nekupuj nic..."



Na jiných místech nakupují jiní lidé. Například Peina můžete zahlédnout v jednom minikrámku, který si říká klenotnictví. Hidana naleznete v uličce s plyšáky. Itachi se jen tak prochází s rukama v kapsách. Ups a Konan je tu taky... a co že se tak ochomejtá kolem kojeneckých potřeb? No proč asi, když má mimina... Zbytek zatím nikde nevidíme... Proč tady kluci vlastně nejsou... Asi hrají zápas doma...



Sasori a Deidara se prochází. Deidara pořád těká pohledem na ty vystavený autíčka a k autobazaru. Sasori dělá, že ho nevidí a prohlíží si regály na druhé straně.
"Hele, koupíme si miminko!" snaží se ho odlákat od těch aut, když dojdou do uličky s panenkama.
Deidara se otočí a jenom nenápadně prskne smíchy a hned se zase věnuje jiným věcem.
"Agina bude mít radost, ne?"
"Víš co, Sasíí... já si teď... odskočim... na záchod, víš, počkej tu na mě..." vlepí mu pusu a odběhne. Když zmizí Sasorimu z dohledu, zapadne do prvního autobazaru.



Nedavno jsme se ptali, proč tady zbytek vlastně neni... Tak teď se na to podíváme... Ano, oni přece ty dárky už maj nakouený a teď už je balí.
A co Sasuke a Naruto? Ty mají taky dost práce s balením. Každý v jinym pokoji.



Deidís se nám prochází mezi autíčkama a dotýká se skla, ani si to neuvědomuje.
"Přejete si?" ozve se za ním mužský hlas.
"Jo," odpoví potichu nepřítomně. Náhle se však vzpamatuje a dodá... "Ale nemůžu si to dovolit!" rychle se oddálí.
"Máme spoustu výhodných nabídek, jestli-"
"Hele, chlape, já vám kašlu na vaše výhody! Já vážně nemam prachy!"
"V tom případě tu nemáte co dělat. Prosím, odejděte!" ukáže mu východ.
"Nemůžu se koukat?"
"Koukat se můžete i zvenku!" čapne ho a doslova vyhodí ze dveří.
"Hej, chlape, notak!" zkouší se vykroutit Deidara a když mu zavře dveře před nosem, začne do nich bušit.
"Deidaro?" sasori to všechno viděl.
Deidara okamžitě přestane. "Sa-sori, já... eh..."
Sasori jde za ním, protože Deidara se připevnil na místo."Hele, já jsem rád, že aspoň v něčem seš chlap, ale už pojď," Chytne ho za ruku a chce ho odvést pryč.
Ovšem udělá s ním jen pár kroků, protože Deidaru to naštve. "Cože? Chceš mi říct, že to, že se mi líbí auta je jediný, co je na mě chlapskýho?"
"To jsem neřek!"
"Ale znělo to tak!" Deidara se naštve a dál se rozhodne jít sám.
"Dei- ummm," protočí oči a možná si i pomyslí něco o urážlivý hysterce, ale to nevíme jistě.




Čím víc se blížily Vánoce, tím větší frmol v kuchyni byl. No dovedete si představit, jak Konan s Deidarou pečou cukroví? Ještě když u toho asistují její úžasné dětičky? Ne? Tak se na to podíváme.
"Ne, tolik vody, ty hovado!" zařve Konan na Deidaru a odstrčí ho od toho. Půlka vody se ještě vyleje na zem.
"A ty vajíčka příště bez skořápek!" nasupí se Konan ještě víc a když ještě vyndá ruce z těsta, znechuceně si je prohlídne.
Deidara něco zavrčí, shodí ze sebe zástěru, hodí jí přes židli a někam odkráčí.



Ovšem dny ubíhají i jinde. I u Sasukeho a Naruta, který jsou každým dnem vyčerpanější. Sasuke zrovna otevřel dveře, oshodil čepici, rukavice a pověsil bundu a zamířil do kuchyně.
"Já se dneska hodlám už jenom válet!" pronese místo pozdravu a svalí se na kuchyňskou lavici do polohy, jakoby čekal nějaké jídlo či co.
Midachi se taky svleče a pak se zadívá do zrcadla.
Zrovna jde kolem Naruto a udiví ho, proč tak zírá do toho zrcadla. Něco je divný. Přijde k ní blíž.
Sasuke stále čeká na jídlo. Už čeká se zavřenýma očima a rukama za hlavou, když ho probudí Narutovo hlas "Hehe, Sasuke! Tys jí naučil i Sharingan? Já myslel, že je to dědičný..."
Sasuke se ihned probere a přiřítí se za nimi. "Proč civí do toho zrcadla?!"
"Nevim, prostě-"
Sasuke ho obejde a otočí si jí k sobě. "Hej! Prober se!" zatřese s ní a nic.
"Je úplně mimo..." řekne si spíš pro sebe.
"Ona se... omráčila?"
Přemýšlí, co by měl asi tak dělat. A pak na to přijde. Chytne jí za ramena a zaktivuje svůj Sharingan. Doufá, že to bude stačit na to, aby tohle nepovedený číslo zrušil. A opravdu, po chvíli jí Sharingan zmizel. Zamrkala a rozhlídla se kolem.
"Co- Co to bylo? Byla byla jsem... někde... byla tma a... a pak..." začala vystrašeně vyprávět a nevědomky se tiskla k Sasukemu. Nebylo znát, že by mu to nějak vadilo. Zkusil jí i obejmout, aby jí uklidnil. Je to sice holka, ale je malá, a ta mu nijak neublíží.
"Neboj se... už je to dobrý..." šeptá a přitom jí hladí ve vlasech.
"A příště už nezkoušej sama něco, co neumíš ovládat..." odtáhne se a prohlídne si jí.
"To já ne... to samo..."
Sasuke si jí chvíli prohlíží a pak jí z ničeho nic znova obejme.
Naruto je z toho celej paf a navíc se teď začaly odemykat dveře, do kterých vlezla modrovláska a místo pozdravu, který měla na jazyku, ze sebe při pohledu na Sassukeho vydala pouze:
"Co- co to..." podívala se na Naruta, který jen pokrčil rameny. Pak zpátky na Sasukeho. Ten k ní zvednul zrak a podíval se na ní velmi divným pohledem. Při pohledu na tenhle pohled jen nasucho polkla.



No a jelikož se nám blíží ty Vánoce, tak nám ještě chybí poslední věc. Ano, něco na večeři. A co jiného, než tradiční vánoční kapr.
"A strejdo? Myslíš, že toho kapra chytíme?" zeptá se Agina Deidary u zamrzlé vody.
"No jasně," odpoví po chvíli zírání na led. "A bude mít i velký zahnutý zuby!" ujistí jí.
Agina se na něj divně podívá. "Kapr nemá zuby."
"To nevadí, ne?"



Mezitím se v krcálku řeší to samé.
"Vy si fakt myslíte, že toho kapra chytí?" zírá nevěřícně Pein na Itachiho s Kisamem.
"Když ne, máme v záloze žraloka!" plácne Itach Kisameho do zad.
"To nebylo vtipný!" rozčílí se Kisame.



A Agina s Deidarou zápasí s ledem. Deidara se snaží rozšťouchnout led nějakym klackem. To vzdá ve chvíli, kdy se mu klacek zlomí. Vytáhne odněkud vrtačku a zapne jí.

Po nějaké době úmorného snažení... vrtačka stále zapíchnutá v ledu a led ne a ne se rozpadnout.
"Už vrtáš půl hodiny a já pořád díru nevidim," okomentuje Agii jeho snažení a pořád jenom sleduje místo, kde je vrtačka zapíchnutá.
"A já myslim, že to bude tim..." chvíli přemýšlí... "... že jsem si na to nevzal správnej vrták!" Napadne ho a zvedne se. Jenže o něco zakopne a dá řachu rovnou na led. Kterej začne praskat.
Deidara, kterej ještě vidí hvězdičky, stromečky a vrtačky okolo hlavy si nevšimne, že na něj volá Agina a po chvíli zahučí rovvnou do ledový vody.
"Strejdo Deidííí!!!" zařve Agii a zašmátrá rukou do vody, jestli ho tam nenajde. Po chvíli začne pofňukávat. Po další chvíli se jí začne lesknout v očích a pak už se jí slzy kutálejí po tvářích jedna za druhou.
Najednou si všimne jistých bublinek. Okamžitě si utře slzy a čeká, kdy vyskočí. Ano... a je to tady!
Něco se ohromnou ryhlostí vyřítilo z vody a přistálo na ledu. A tam to sebou mrskalo. Ano, byl to kapr. A hned za ním Deidara. Skočil po něm, ale kapr vyklouzl a skončil na souši. Tam se ho pokusila chytit Agina. Po pár pokusech se kapr ocitl pod ní neschopen pohybu.
"Cccco to dděěláššš? Vžžždyť sssi hhho zalehhhla!" Deidarovi se třese hlas z toho, jaká je zima.
Agina se lekne a zvedne se. "Ne, přežil to, hele!" usměje se a kapřík je na cestě domů.
"Pppřežžil?? no ttto sssnad nneeee!!"
Rychle se chopí příležitosti a pokusí se ho znovu chytit. Kapr opět vyklouzne a tentokrát hodně daleko. Stačí jeden skok a kapr bude doma. Ale to se nesmí dovolit. Deidara se chopí vrtačky a zabodne jí kaprovy do ocasu. Kapr se tak může mrskat jak chce, ale nikam se nedostane.
"Taškuuu," Agina Deidarovi otevře tašku a Deidara do ní hodí kapra.
Oba se pak na sebe zazubí, jak to všechno krásně zvládli.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama