Kdo chce reklamu (obecnou pochvalu, obecné nadávky) psát, místo si najde... a kdo ne, tomu bude smazána

"Udělám všechno, co ti na očích uvidím... jenom mi musíš říct, CO tam mám vidět."

"... soon I'll be on my way, spreading joy everywhere, there's no one like me..."

This could possibly be the best day ever
TODAY IS GONNA BE A GREAT DAY

Manažer vede lidi tam, kam chce, aby šli. Leader vede lidi tam, kam oni chtějí jít.

13) Tvrdost nadevše

11. května 2009 v 12:41 | Pomáhat a chránit
xD No, tak moje šedá kůra si zašla ke kadeřnici, tak čekejte nepochopitelné xD A vrátí se s blond přelivem, takže pak to nebude o moc lepší xD A chtěla jsem napsat ještě kousíček, ale myslím, že to stačí... xD Navíc bych to pak nestíhala do práce xD








Ráno se všichni připravovali na trénink. Shin měla sraz s Narutem na místě, kde včera dostaly rozpis.
"Připravená?" zeptal se jí a postavil se do tréninkové pozice.
"Jasně.. když už to musí bejt..." odpoví a okopíruje jeho postoj.

O pár lesů dál se stejně připravují Midachi a Sasuke.
"Bojíš se?" zeptá se zkoumavě Sasuke a prohlíží si její postoj.
"Proč myslíš?"
"Stojíš špatně," oznámí jí klidně a pokrčí rameny.
"Strejda mě to učil takhle,"
"Ale.. strejda měl špatnej úhel pohledu... televize zkresluje, o tom jsi nikdy neslyšela? Teď jsem strejda já a já ti říkam, že se musíš postavit dál od sebe a víc šikmo," upozorní jí a pokusí se jí to předvést. "Nějak takhle,"
"Takhle?" upraví si postoj.
Sasuke se pousměje, ale postaví se za ní, chytne jí za pas a malinko jí natočí. Pak jí chytne za lokty, srovná je a zase se vrátí na své místo.

"Stínový klon!" dvojhlasný výkřik a po lese se rozprostře několik osob. Ty, který se nevejdou na zem, se poskládají na stromy. Všichni se vrhnou proti sobě a udělají takovou kuličku.

Namiko, Agii a Negii se připravují na odchod na trénink. Nami se ještě před zrcadlam zastaví. Holky se za ní otočí. Namiko si sundá čelenku z krku a zaváže si jí na čelo.

Midachi se právě odrazila od stromu. Dopadne za vyznačenou čáru.
"Výborně! Přeci jen ses něco naučila..."
"To jako, že jsem dobrá?" hodí učník kolem krku a napije se. "To je přece... vrozený... nebo ne?" doplní nadsazeně a s úsměvem čeká na reakci.
"Hele, nefandi si, jo?"
"Álee... tebe štve, že mě nemáš co učit," oznámí mu a sedne si na pařez.
"No tak to by ses divila!" ohradí se a sedne si vedle ní.

Shin a Naruto postupně dopadnou na zem.
"Haha, copak bráško? Snad nejsi unavenej?" ušklíbne se, zvedne dlaň a začně tvořit kouli.
"Tse, jenom jsem tě zkoušel!" opráší si úbor a začne taky tvořit kouli.
Chvíli se vzájemně předhání, a když je koule dostatečně velká, vypálí jí proti sobě.

Sestřičky se zdaleka nemají tak dobře.
"No co to je?! To si říkáte ninjové? Narovnat!" Nějaká ženská s hnědýma dredama v culíku a basebolkou v ruce urovnává děvčata do pozoru.
"Tohle si Naruto odskáče!" šeptne Negii Agině.
"Pochybuju, že jí vybral dobrovolně..." zauvažuje, ale to už se jen tak tak vyhnou letícím hvězdicím.
"Kdo vám dovolil žvanit! To si nechte na čajový dýchánky v důchodu!"
Holky se po sobě podívají. S touhle se důchodu nedožijou...

Ale i ostatní se zapotili. Kibato s klukama měli za trenéra nějakýho chlapa.
"Správnej chlap musí zvládat správné držení těla. Musí se umět ovládat, být klidný a vyrovnaný a musí umět pořádně fláknout!" to, že mele z cesty ho nezajímalo. Hlavně že něco mele.
"Dneska si zkusíme... stoj na špičkách!" zvolá a postaví se na špičky.
"Když takhle vydržíte dvacet vteřin, zkuste to na jedné noze a po dalších dvaceti vteřinách na druhé." doplní instrukce již se zavřenýma očima.



Každý den tréninku byl delší a delší. Všem se to pomalu zdálo jako nekonečný, ale věděli, že jednou to skončí. Na to se těšil snad každý. A když to přišlo....

"Fuj!" uleví si Negii. "Ta ženská je příšerná. Doufam, že jsme jí viděli naposled!" s těmito slovy zmizí v koupelně.
"Jdem si dát sprchu nahoru," oznámi Agi a vydá se ke schodům. Namiko se jí pokusí následovat ve stejném tempu.

"Chlapi, já se zejtra nehnu!" ozve se úpění jednoho z chlapců, když jdou z tréninku domů.
"Copak ty ses někdy hnul?" uchechtne se Kibato.
"Jo, když se probudil a přetočil se tak, aby viděl na televizi." zastane se ho ten třetí.
Oba se pak ačnou smát.
"Ale notak, Shite, si to nesmíš tak brát!" zakření se Kibato a se smíchem ho plácne do zad.
Ale tím oslovením ho naštve ještě víc. A tím se začnou ještě víc smát.

Shin a Midachi mají, bohužel pro ně, stejnou cestu domů.
"Mysli si co chceš, ale karty ti nikdy neřeknou celou pravdu!" už nemůže poslouchat to její věčný žvatlání o tom, že se stane Uchihou.
Shinami zpozorní. "Jak to víš?" vyštěkne.
"Říkalas to Narutovi,"
"Jak víš, že jsem to říkala Narutovi?!"
"Mluvilas tak potichu, že jsem tě nemohla přeslechnout."
"Nesmysl, nemohlas mě slyšet, bylo zavřený okno,"
"Byla jsem ve vedlejší místnosti, stačili mi pootevřený dveře,"
"Nebylas tam! O tom bych asi něco věděla!"
"Ty mi chceš říct..."
"Co zas? Že máš divný sny... Klidně se zeptej Naruta, potvrdí ti to!" prskne a zrychlí krok.
Midachi ještě chvíli stojí na místě a pak se pomalu vydá vpřed.

Agi a Namiko sedí v pokoji a prohlíží si zeď. Ne proto, že by byla nějak zajímavá, ale poto, že by potřebovala vyzdobit, přinejmenším vymalovat. Ozve se klepání a do dveří vstoupí Negii.
"Holky, já jsem tak stahaná, že se musim jít projít... nejdete se mnou?" nabídne jim procházku při gumičkování copánku.
"No... víš..." začne Namiko "... máme už jinou práci!" doplní jí Agii a obě se zazubí.
"Jak chcete..." pokrčí rameny Negii a odejde z pokoje.
Namiko se podívá na sestru tázavým pohledem. Agina se jenom spiklenecky ušklíbne a Namiko začne pomalu docházet, co chystá.



Pochází se nějak dlouho, ani si nestihla všimnout, že už je tma. I když v tuhle dobu je tma už docela brzo, když se podívá na hodiny na jednom nonstopu, zjistí, že už je skoro 11.
Rozhodne se tedy pro návrat domů. A čím jiným, než zkratkou, ve které právě přestala svítit světla.
Každou chvíli se jí zdá, že za sebou slyší kroky, ale když se zastaví, tak nic neslyší. Když jí pak ale něco chytne kolem pasu a začne jí to funět za krk, vrazí mu nejdřív pořádnou nakládačku, že ani nestihne vnímat, kde všude ho přaštila a skácí se k zemi, a pak začne co nejrychleji zdrhat domů.
Tam se opře o to, co je nejblíže ke dveřím a snaží se popadnout dech.

Midachi si prohlíží všechny materiály. S hrůzou zjišťuje, že to, co si myslela, že si tiskla tehdy, když Shin mluvila o těch kartách, tak opravdu nemá. Vyčepaně si sedne na postel a složí hlavu do dlaní.
"Takže je to pavda... ten zelenej magor se mi nepředstavoval a Itachi..." povzdechne si. Aby začala znova. A nebo radši ne? Teď na to ale nemá čas, protože se musí vyspat na zítra.

Negii už sedí u stolu a kouká na sklenici s vodou. Zachrastí klíče v zámku, dveře se otevřou a... nic.
"Hidane?" zkusí, ale když se nikdo a nic neozývá, jde se podívat.
Jakmile vejde na chodbu, málem zase přijde o dech.
"Panebože, co se ti to stalo?" zhrozí se, když vidí Hidana, jak se skoro po zemi plazí dovnitř.
"Takže zaprvý... nejsem bůh... a za druhý... vůbec... nic..." vykoktá skrz zatnutý zuby.
"No to vidim!"
"Jenom jsem... zakop..."
"No spíš tě někdo nakop, ne?" poopraví ho a jde mu pomoct a zavří dveře.
Dopraví ho do kuchyně, kde ho položí na stůl, aby ho mohla prohlídnout.
"A sakra! Kolik jich bylo?" zeptá se, když vidí, že je pomlácenej skoro všude.
"Jenom jedna,"
"Cože? Oni ti ženský dávají už i pěsti?" pozvedne obočí, ale pak se vrátí k jeho stavu. "Tohle nezvládnu, budeš muset chvilku počkat." oznámí a vydá se nahoru.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Vojta Vojta | E-mail | Web | 21. prosince 2011 v 15:46 | Reagovat

No jasnačka souhlas

2 kiki-chan kiki-chan | Web | 21. prosince 2011 v 16:49 | Reagovat

[1]: eeeeeh???? s čím jako? xDDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama