Kdo chce reklamu (obecnou pochvalu, obecné nadávky) psát, místo si najde... a kdo ne, tomu bude smazána

"Udělám všechno, co ti na očích uvidím... jenom mi musíš říct, CO tam mám vidět."

"... soon I'll be on my way, spreading joy everywhere, there's no one like me..."

This could possibly be the best day ever
TODAY IS GONNA BE A GREAT DAY

Manažer vede lidi tam, kam chce, aby šli. Leader vede lidi tam, kam oni chtějí jít.

14) Začínáme

17. května 2009 v 19:39 | Pomáhat a chránit
aaaaaw xD Zdá se mi to, a nebo to sem přidávám nějak brzo? xD No nic, šedá kůra se ještě nevrátila, navíc jsem to psala po nocích... prostě trapas xDD Mimochodem... už poznáváte dětičky? xDD




Dveře pokoje se otevřou a světelný kužel probudí osobu, jejíž obličej osvětluje.
"Sasori! Dělej! Potřebuju tě!"
"Cože?" zeptá se rozespale.
"No, ne já, ale Hidan!"
"Coo?" zeptá se už trošku probraněji.
"Ježiš!" protočí oči Negi. "Potřebuje ošetřit, já to nezvládnu, je toho moc," vysvětlí mu situaci.
"Co zase vyváděl?"
"To ti řekne nejlíp on..."
"Je při vědomí? Tak to nebude tak hrozný, ne?"
"Rychle!" připomene mu.
"No jo,"

Společně sejdou dolů. Sasori hned přistoupí k -Hidanovi a vyhrne mu tričko.
"Sakra, co po tobě chtěli?"
"No... spíš nechtěla..."
"Nechápu, ale když to říkáš..." pokrčí rameny. "Neg? Pojď mi pomoct."
Když se nic neděje, pootočí se. "Negii? Hej! Vnímáš mě?"
"Cože? Jo, jasně," přejde k Sasorimu a čeká na instrukce.
"Budeš mi přihrávat chakru,"
"To- to musim-" nedořekne, protože jí Sasori chytí za ruku. Podiví se, že se celá třese.
"Zavři oči, jestli ti to pomůže, ale opovaž se usnout!"
Přikývne a zavře oči. Pak přiloží ruce Hidanovi na hruď a v tu chvíli začne to nejhlavnější ošetřování. Občas jim probleskne pod rukama modrý blesk. Negii se snaží udržet tempo a zhluboka dýchat. Do tý doby, než jí někdo chytí za ruku. Lekne se a otevře oči.
"Hotovo," promluví Sasori a ona si oddechne. Nakonec to zvládla.
"Tak půjdem?"
Přikývne a vydá se za ním.
Hidan pootevře oči, natáhne ruku a chytí jí za zápěstí. Negii se pomalu otočí. Pootočí se i Sasori, ale ten jenom zakroutí hlavou a jde dál.

"Díky," šeptne Hidan a přinutí Negii, aby šla blíž.
Ta jenom zakroutí hlavou. "Nakonec to nic nebylo,"
"Nemyslej jsem tohle,"
"A co?"
"Za to, žes mě rovnou nezabila,"
Negii se zatváří nechápavě, ale Hidan pokračuje.
"Přesně tohle bych přál takovýmu hajzlovi, kterej by si dovolil na tebe šáhnout... ránu máš ale slušnou."
Pomalu jí to začne docházet a nabíhat žíly u spánku. "Tys to věděl?" zavrčí, připravená mu při kladné odpovědi vrazit znova.
"No dovol... vážně si myslíš... že jsem takovej hajzl? Po tobě já jedu zásadne na světle!"
"Ahaaa! Ty seš fakt strašnej- eh?" Hidan si jí stáhne k sobě, aby jí lépě slyšel. Ona však přestane.
"Povídej," zašeptá a přivře oči. Zatímco ona je už dávno mimo, on se tam teprve dostává. Snaží se jí dívat do očí, ale nejde to. Pohled mu sklouzává na pootevřený rty, po kterých nejdřív přejede prstem, a když se nic neděje, zkusí se na ně přitisknout. Když se ani pak nic neděje, odtáhne se a otevře oči. Když zjistí, že je má zavřený, nevědomky se pokusí o něco jako úsměv a políbí jí znova, tentokrát s větší odvahou. Konečně se přidá. Dokud nebouchnou dveře.
"Co to bylo?" zeptá se vyděšeně.
"Dveře?" zkusí jí napovědět.
"Táta tě zabije!"
"Co by tu tak pozdě dělal?"
"Ať to byl kdokoliv, on se to dozví!"
"Bojíš se ho? Nebo se bojíš mě? V tomhle stavu? To mi dost věříš, teda!"
"Měla bych už jít... ráno brzo vstávam,"
"Hodně štěstí,"
"A ty se uzdrav,"
Zvedne se a vydá se do pokoje.




Po velmi nabitém týdnu se už naše týmy, i týmy jiné, shromažďují před budovou a postupně vchází dovnitř, následně do výtahu, kterým vyjedou do správného patra, kde se konají různé zkoušky.
Vejdou do správné učebny, zaujmou místa v lavicích a čekají na příchod instruktora.
Příchod se stal příletem oknem a z instruktora je instruktorka.
"Zdravím!" pozdaví Katsumi, zvedne se ze země a narovná se. "Jmenuji se Akitawa Katsumi a budu vás provázet letošní zkouškou." představí se a začne se procházet po třídě.
"V první řadě, vás chci upozornit, abyste mi tykali, pokud se mnou budete náhodou chtít mluvit. Kdo mi začne vykat letí na hodinu!"
"A pak se může vrátit?" zeptá se kdosi vzadu.
"Jasně... příští rok!" usměje se a pokračuje. "V druhé řadě bych vás měla seznámit s průběhem zkoušek. Někteří z vás jsou tu poprvé, někteří již po několikáté. Někteří si myslí, že všechno ví jen proto, že to viděli v televizi. Takže okamžitě zapomeňte všechno, co jste viděli, slyšeli, nebo dokonce sami zažili a opovažte se mít držky, že to bylo jinak!" upozorní všechny přítomné a pokračuje.
"Jako obvykle jsou zkoušky ze tří částí. Ta první je písemná, která je podle mě více méně k ničemu, druhá je o přežití a týmové práci a v té třetí jste již každý sám za sebe a prokazujete schopnosti v boji." počká, až vstřebají informace a nechá prostor pro případné dotazy. Když nikdo nic, pokračuje.
"Pokud je vám vše jasný, přejdeme k písemné části." vezme do ruky štos papírů a začne rozdávat Samozřejmě bílou stranou navch. Kdo se toho jen pokusí dotknout, toho okamžitě pleskne přes ruku. "Neotáčejte dokud vám neřeknu! Je to nařízený ministerstvem, tak to musíme dodržovat!"
Dorozdá posledním a se zbyytkem se vrátí ke stolu a strčí do šuplíku. "Tak! Na vyplňění máte
60 minut. Nenechte se ničím rozptylovat, buďte v klidu a neopisujte, pokud to neumíte! Každý z vás, kdo neprošel speciálním kurzem, nemá u mě šanci! Začínáme v celou a v celou taky končíme. Takže si připravte propisky..." podívá se na hodinky a sleduje vteřinovku. "Můžete začít!" oznámí, když se červená ručička dostane na dvanáctku. V tu chvíli všichni otočí papíry a začnou horlivě psát. Nejspíše svůj podpis.

"Tak, právě začali psát." pronese Naruto, při pohledu na hodiny.
"Kolik na to mají času?" zeptá se Sasuke, který přichází z vedlejší místnosti.
"Hodinu,"
Sasuke se podiví. "Tolik? Co tam všechno je? Můžu?" nakoukne mu přes rameno.
"Samý blbosti," zakroutí nad tím hlavou.
"Kdo to vymejšlel?" i Sasuke zakroutí hlavou.

Ve třídě vládne ticho. Všichni jsou ponořeni jen do svých vlastních myšlenek.
"Měsíc narození?" podiví se Shinami. "Tse... Leden, ne?" a zakroužkuje áčko.
"Hmm, Březen... více méně..." Midachi vyplňuje stejnou otázku.
A stejně tak Agii. "Květen, pozdní večer, první Máj..."
Katsumi se potichu zvedne ze židle a pomalu kráčí k lavici, na který leží jistý chlapec.
Šťouchne do něj... "Shitemo! Ty nevíš ani jak se jmenuješ?"
"Coo?" zamžourá rozespale.
"Proč nepíšeš?"
"Říkalas, že je na to hodina, mě stačí půl, takže půl můžu spát!" zamumlá a znova si položí hlavu na ruce a otočí se zády k ní.
"No koukám, matika ti jde, ale kdyby sis to vyplnil teď... spát můžeš potom." oznámí mu, ale už si ho nevšímá a jde dál. Shitemo zvedne hlavu, něco tam načmáře a zase usne.
Všechno to sledujou jeho týmový parťáci.
"Je to možný?" zašeptá dlouhočernovlasák.
"To neřeš, Tenji, on ví, co dělá," odpoví mu Kibato.
"Vážně si to myslíš?"
"Tak co je to tam!" okřikne je Katsumi a chlapci se uklidní. Tedy... otočí se ke své práci.
"Tak, co tady máme dál?" zahledí se Kibato znovu do papíru.

Sasori opatrně otevře dveře. Hidan se otočí za zvukem.
"Nazdar rváči," pozdraví nynějšího lazárka.
Ten se jenom ušklíbne. Pak si ale všimne předmětu v sasoriho ruce.
"Co- Co to máš v ruce?" zeptá se vystrašeně.
"Myslíš tohle?" ukáže mu injekci napuštěnou jakýmsi zeleným svinstvem.
"A to mi budeš píchat jako kam??"
Sasori se ušklíbne. "To bys chtěl vědět, co? Tak se otoč!" poručí mu a Hidan polkne.
"No honem!" popožene ho. Hidan se tedy neochotně otočí.
Sasori se potutleně zahihňá a vrazí mu injekci do ramene.
"Ták, hotovo!" oznámí a raději se rychle klidí.
"Ty zmetku!" uslyší jenom za zavřenýma dveřma.

Shin se spolu se všemi ostatními přítomnými kouká do papíru.
"No jasně, že Uchiha! Za co mě máte, proboha?" zakroutí hlavou a zakroužkuje písmeno b.
"Naruto... bla bla bla... Rokudaime...Cože? Číslo bot?"
U Midachi taky probíhá žešení posledních otázek.
"Sice nevim, kdo je Tsunade, ale jméno je to divný... zkusíme pět...." a zakroužkuje céčko.
"Hah, tak Uchiha, jo? No fajn, budu ti věřit..." a zakroužkuje béčko.
"Číslo bot? Děláte si prdel?"
Tuto otázku řeší více lidí, než by se na první pohled zdálo.
"Číslo bot... 0-10? To jistě..." ušklíbne se Negii.
Za to Agina už je o něco dál...
"Kolikrát denně si čistíte zuby? To snad není možný!"
Na hodinách odbíhají poslední vteřiny. Účastníci kroužkují poslední otázky. Vlastně odpovědi.
Zazní gong, a to je signál, že se pokládají propisky. Katsumi se zvedne a začne vybírat papíry.
"Takže.. shromážděte se před budovou, společně půjdeme k lesu. Kdo tam trefí sám, ať je tam přesně v půl!" oznámí, židle zavrzají a dav se line z učebny.
Shitemo dál v klidu spí. Když Katsumi prochází kolem něj, musí do něj šťouchnout, aby si mohla vzít papír. Podiví se, že jsou všechny otázky vyplněný.
"Zajímavý... ani jsem si nevšimla, kdy to vyplnil..." zapřemýšlí, ale pak se pousměje.
"Hodně zajímavý!"






 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama