Kdo chce reklamu (obecnou pochvalu, obecné nadávky) psát, místo si najde... a kdo ne, tomu bude smazána

"Udělám všechno, co ti na očích uvidím... jenom mi musíš říct, CO tam mám vidět."

"... soon I'll be on my way, spreading joy everywhere, there's no one like me..."

This could possibly be the best day ever
TODAY IS GONNA BE A GREAT DAY

Manažer vede lidi tam, kam chce, aby šli. Leader vede lidi tam, kam oni chtějí jít.

3) Příznaky vs. přízraky

15. června 2009 v 20:52 | Akatsuki Warming
uhm... raději se nebudu předem vyjadřovat... xDD
ale pomalu se nám, ale opravdu POMALU, blíží první yaoi xDD ale jako... nic jsem neřekla xDD už to mam docela vymyšlený, ale ještě to chce počkat xDD můžete dávat návrhy na to druhý xDD vlastně nemůžete, protože nevíte, jaký bude to první xDD a to já vám samozřejmě neřeknu xP




Nad lesem svítá, slunce vystřídalo měsíc a je tu zase nový den. Hidan si spí jako v bavlnce v dětský postýlce. Počkat... to není postýlka, to je Kakuzovo klín. Kakuzu pomalu otevírá oči. Příliš pozdě si uvědomí, kam že mu to vlastně dejchá.
"ÁÁÁ!!" vyjekne Hidan a dovzbudí Kakuza.
"Co je?" zamumlá rozespale.
"Ty-ty-ty-ty-ty-TYČ!!" vyděsí se a odcouvá k nejbližšímu stromu.
Kakuzu se radši okamžitě otočí.
Hidan se uklidní a opatrně se k němu blíží.
"Nemáš něco na hlavu?"
"Lehni!"
"No dovol! Copak jsem pes?"
"To nebylo na tebe!"
"Aha! Cvičíš mravence?"
Kakuzu si povzdechne nad tou stupiditou... ale vlastně je za to rád....
"Půjdu najít něco k jídlu." zvedne se a odejde někam daleko.

Itachi si plave na hladině sem a tam.
"Kisame?" podívá se na něj svůdně. "Pojď se koupat! Voda je teplá!"
Kisame by strašně rád šel, ale záhadným způsobem se nemůže ani pohnout. Nezbývá mu nic jiného než zírat.
"Notak... na co čekáš, Kisí?"
Chce mu odpovědět, ale ze stejných důvodů ze sebe nemůže vydat ani hlásku. Zmůže se jen na pootevření pusy.
"Nebo si mám pro tebe dojít, Kisáčku?" Itachi pluje ke břehu.
"Ty Kisotino..." vyleze z vody.
"KISAME!!!!" zatřese Itachi se spícím Kisamem.
"Cože?" vyletí Kisame leknutím do sedu. Teda, chtěl by, kdyby mu v tom nepřekážel Itachi, který právě vylezl z vody.
"Vstávej! Musíme si sehnat něco k jídlu. Mohl bys se tu porozhlídnout, než se obleču?"
Itachi zmizí v jeskyni a Kisame se neochotně zvedá.

Zato Sasori se velmi ochotně a navíc naštvaně snaží nacpat stan do původního obalu.
"Ale Danna, tady vážně něco je, někdo tu chodí a straší mě!"
"Dal ses na básničky? Moc ti to nejde!" ušklíbne se Sasori.
"To není básnička! Vážně by se nenašla ani malá lampička?" zaprosí štěněcím pohledem, i když vídí, že na něj nekouká.
"Seš v pohodě?" otočí se na něj s obavami o zdraví jeho mozkových závitů.
"Jo, jsem v pohodě! I po tý stupidní nehodě!"
"Jaký nehodě?"
"No přece ve vodě!" usměje se tak, že i jeden paprsek se k němu přidá.
"Praštil ses do hlavy?"
"To neměj obavy... jenom mě něco kouslo a pak pod rukama proklouzlo,"
Sasori jenom zavrtí hlavou a dál se snaží uklidit stan.
"Kakuzu!" shání se Hidan po svém parťákovi. "Kde seš tak dlouho?"
Jen ho Kakuzu zaslechne, hned se zvedá ze země.
"Našel si něco?" zeptá se ho, když ho najde.
"No..." rozhlíží se nenápadně kolem. "Jo!" vyštěkne a ukáže nahoru na strom. "Ale je to moc vysoko..."
"Mam ti přinýst žebřík?"
"Stačilo by, kdybys tam vylez-"
"Cože?"
"No, víš... máš na to lepší oblečení..."
"A házet ti to mam na hlavu?"
"Přinesu košík," nabídne se Kakuzu a Hidan se podívá vzhůru. Jak má na tohle asi vylézt?

"A kdy by měli přijít?" ptá se Konan pochodující Peinovi před televizí. V minisukni a krátkym tričku bez ramínek.
"To nikdo neví...." prohlásí tajemně Pein, "musíme být ostražití..." sedící na gauči a naklánějící se ze strany na stranu tak, aby viděl na televizi.Zazvoní zvonek.
"Běž otevřít," pobídne Konan, aby jí odechnal z předobrazovky. "Ale nejdřív se podívej, kdo to je!" dodá a doufá, že to stihnul.
"Když tam neni vidět!" postěžuje si.
Pein se otočí a co nevidí. Konan je ohnutá tak, aby jí bylo vidět co nejvíc a kouká klíčovou dírkou.
"Ehm!" odkašle si Pein. "Kukátko je nahoře!" upozorní jí.
Konan se ušklíbne ve smyslu jakej je to ignorant a podívá se kukátkem.
"Vypadá to jako pošťák... nevěděla jsem, že nám chodí pošta..."
"Jo, nechal jsem si poslat pár spisů... kdyby něco... můžeš-"
"Dobrý den, co nám nesete?"
"Dobrý den, zásilku pro pana- páni!" sjede jí pohledem a uznale si pohvízdne.
Toho si Pein okamžitě všimne a už se objeví mezi nima.
"Kdo ti dovolil na ní čumět!"
Z pošťáka se málem stane pošťáckej trpaslík.
"To je moje žena!"
"J-jistě.. omlouvám se!" hodí balíček na zem a radši se zdejchne.
Konan se tázavě otočí na Peina.
"Promiň... ale pokud je chceme oklamat, mělo by to vědět víc lidí." sebere si balíček a odejde.

Představte si idylku... Hidan na stromě a Kakuzu chytá do košíku ovoce. Vypadá to jako v těch hrách, kdy vám hází zeshora věci a vy je dole chytáte...
Hidan se zrovna natahuje na jedno velmi vzdálené. A natáhne se tak šikovně, že nejen mine, ale dokonce i ztratí rovnováhu a právě se řítí dolů a přistává Kakuzovi v náruče.
"Ty idiote, koukej mě pustit!!" rozkřičí se na celý kolo a začne kopan rukama nohama...
"Ale já tě nedržim," ušklíbne se Kakuzu. Poznámeto podle očí.
Hidan se uklidní, ale aby nevypadal trapně, stojí si za svym. "Říkam, abys mě pustil!"
"Fajn!" souhlasí Kakuzu a rozhodí rukama. To zapříčiní, že Hidan sletí na zadek.
"Jau! Tos mě nemoh varovat?" zavrčí na něj.
Kakuzu se snaží nenápadně dělat, že si ho nevšímá tak, že se otočí a začne si hvízdat.
"Hele, Danna, to je bezva, fakt to funguje!" zazubí se Deidara s kelímkem s jakýmsi pitím.
"Jo, to je fakt super." zamumlá si potichu Sasori s kapkou ironie a chystá se taky napít.
"Noták! Nebuď takovej bručoun!" plácne ho Deidara do zad, až mu zaskočí a polovinu vyprskne do trávy. Deidara ovšem taky nevyvázne jen tak.
"Co to děláš, Danna? Jestli ti to nechutná, tak já to dopiju."
"Tupče!"

Itachi sedí na zemi a svačí. Kisame by taky rád, ale jelikož místo na jídlo civí na Itachiho, tak má problém se trefit do misky.
"Hm..." začne Itachi. "... musim říct, že tohle ovoce, co jsem našel, když jsem tě šel hledat, je docela slušně chutný... měl bys ho taky ochutnat!" otočí se na Kisameho. Ten okamžitě uhne. Jako by ani nevnímal, co mu říkal, jenom to, že se na něj podíval. Vzal si kousek ovoce a zakousnul se do něj. Snažil se koukat na úplně opačnou stranu a prohlížet si třpytivou vodní hladinu. Itachi ho chvíli sledoval, pak nad tím zakroutil hlavou a dále věnoval ovoci.

"Noták! mě neoklameš! Nezapomeň, že jsem tvoje součást!" reje zákeřně do Zetsua jedna jeho polovina.
"Zklapni už!" okřikne ho druhá.
"Přiznej si to konečně! Chceš ho!"
"To teda nechci!"
"O co se snažíš? Lžeš jenom sám sobě!"
"Grrr!"
"Vidíš? Zase mám pravdu!"
"To teda nemáš!"
"Podívej se na něj... tak sladkej... a nepoškozenej..."
"Zklapni!"
"... můžeš bejt první, kdo ho ochutná... může bejt celej tvuj..."
"Drž hubu, sakra!"
"... stačí jenom chtít... a to ty chceš!"
"Nechci! Nemůžu!"
"A odkdy ty děláš jenom to, co můžeš?"
"Tohle je první a poslední věc!"
"Nehraj si na hodnýho kluka a udělej to!"
"Šéf mě zabije, když na to přijde!"
"A co když ne?"
"To těžko!"
"Postarám se o to!"
"Proč bych ti měl věřit?"
"Nemusíš věřit mě... stačí věřit sám sobě!"
"Myslíš?"
"Rozhodně! Tak do toho!"
"Fajn! V nejhorším to svedu na tebe!"
Po této větě se Zetsu ušklíbne, otevře chladící vitrínu, vyndá z ní obrovský dort a s ďábelským smíchem zmizí.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Anetka Anetka | Web | 22. června 2009 v 17:49 | Reagovat

Ahojky,jsem ráda že jsi se přidala na blog povídek,jukni pl. semka http://best-stories.blog.cz/0906/pro-blogare#pridat-komentar brzy se rozjede také kategorie recenze a další  ;-)  pp  :-)

2 Anko-chan Anko-chan | E-mail | Web | 27. června 2009 v 20:33 | Reagovat

*chytá záchvat smíchu* ÉÉCH... tak to je moc XD XD XD Bóže to sou hlášky XD XD XD
Další kapitolu prosííím  (;

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama