Kdo chce reklamu (obecnou pochvalu, obecné nadávky) psát, místo si najde... a kdo ne, tomu bude smazána

"Udělám všechno, co ti na očích uvidím... jenom mi musíš říct, CO tam mám vidět."

"... soon I'll be on my way, spreading joy everywhere, there's no one like me..."

This could possibly be the best day ever
TODAY IS GONNA BE A GREAT DAY

Manažer vede lidi tam, kam chce, aby šli. Leader vede lidi tam, kam oni chtějí jít.

2) Dobrý den!

11. srpna 2009 v 16:23 | Nejúchylnější mise
Druhý dílek je na světě xD na třetí je nápad, ale nevim, jestli to stihnu do konce prázdnin... musim dopsat to, co mam rozepsáno tak zhruba měsíc xD Pak bych ráda nejdřív dokončila dvě jednorázovky, který jsou rozepsaný od začátku prázdnin xD áááá... ale teď už ticho, začíná další díl xD


Vydýchává ten šok, že na ní ze zrcadla kouká Sasuke Uchiha. Nemůže tomu uvěřit. Zkouší naklánět hlavu, zkouší dělat různý voloviny, jenom aby ten v zrcadle přestal.

Když z vedlejšího pokoje vyjde postava. Ve sejných pantoflích, ve stejným pyžamu, akorát s delšími vlasy, ospalejším obličejem a obvazem na hlavě.
"Sasuke, co tady tak ječíš?" zeptá se ropzespate Itachi.
Seila, nebo vlastně Sasuke, se otočí a s vypísknutím poodskočí dozadu. Pak si ale uvědomí, kdo to je. "I- Ita-chi?" zadržuje tik v obličeji. "Notak, klid, seš přece Sasuke, ňákej Uchiha tě přecenerozhodí..." uklidňuje se v duchu. "Doprdele, vždyť je to jeho brácha!" dojde jí. Itachi mu položí ruku na čelo. "A šahá na něj! Vlastně na mě!"
"Hmmm, horečku nemáš..." promluví Itachi. "Co tě to včera vlastně kouslo?" zeptá se ho.
"Kouslo říkáš? Hmmm, zajímavý!" "A- Ani nevim, neviděl jsem to." vymyslí si rychle.
"No, tak já jdu ještě spát." oznámí Itachi, potvrdí to zívnutím a chystá se vejít do svého pokoje.
To samé se chystá udělat Sasuke. Když v tom zazvoní zvonek. Itachi se obětuje a odzvoní.

Když konečně dotyčná osoba zaklepe a Itachi otevře dveře, spatří za nimi Deidaru s jedinou otázkou... "Jdeš?"
Pak se ale zarazí a když si ho prohlídne pořádně, zadržuje cukání koutku a tik v oku.
"Cože?" zeptá se rozespale. "A nečum na mě tak!"
Deidara přestane čumět a začne se chechtat. "Víš.... když ty... vypadáš strašně legračně s tim... s tim obvazem … a... a vůbec..."
"Jo, tohle!" ukáže si Itachi na hlavu. "To je..." honem rychle dělá, že nic nevymejšlí. "... to je hadr namočenej v mlíce!" pochlubí se. Deidara na něj ale začne koukat ještě divněji. "Prej to pomáhá vlasům... prej..."
Sasuke se radši otočí a chystá se užpodruhé zaplout do pokoje.
"Notak, Itachi..." zakroutí hlavou Deidara. "to tě ta včerejší noc tak zmohla?"
Sasuke div nevyletí z kůže, jak se vyděsil.
"Přísahám... že už v životě nejdu na diskárnu!" zavrčí Itachi.
Sasuke si viditelně oddechne. Tak viditelně, že se opře o dveře, ale zapomene, že jsou otevřený. Takže hodí držku přímo na koberec.
"Sasuke!" přiskočí k němu Itachi. "Není ti nic?" zeptá se, když ho zvedá.
"N-Ne... jsem v pohodě..." zazubí se a zvedne se sám.
"Itachi, dělej!" popožene ho Deidara. "Nebo snad nejdeš?"
"Cože? Kam?" zeptá se nechápavě Itachi. Pořád mu nedošlo, proč vlastně Deidara přišel.
"Ty jsi zapomněl? Na sraz? Na poradu?"
Až teď si Itachi všimnul, že Deidara má na sobě oblek. Plácnul se do hlavy.
"Jo, zapomněl! Jdu se převlíct." oznámí a odejde do pokoje.

Za pár minut se vrátí. Učesanej, navoněnej, oblečenej v černym kvádru.
Deidara ho sjede pohledem. "Děláš si ze mě prdel?" přitáhne si ho za kravatu a řádně mu jí upraví. "Tak je to lepší." pochválí se a znova si ho prohlídne.
Itachi si trošku přejede přes límec, aby se moc neškrtil.
"A ty nezapomeň jít do školy." otočí se na Sasukeho. Ten ztuhne.
"Do školy?" podiví se.
"Jo, dneska je škola, Kakashi vám to včera neříkal?"
V tom ho Deidara čapne za ruku a táhne pryč. "Pojď už! Už takhle máme zpoždění!"
"Já nevim... třeba..." chce odpovědět Itachimu, ale už se zavřou dveře. "... jsem to zapomněl." dodá si jen tak pro sebe. Ale zamračí se nad tím, jak ho Deidara odtáhl. Rozhodne se jít k oknu.

Když konečně vyjdou ven, naskytne se mu pohled na to, jak si něco povídají, jak Deidara dává Itachimu herdu do zad, jak ho Itachi bere kolem ramen, jak se mu Deidara snaží vyvlíknout a zbytek už nevidí, jelikož zajdou za roh.
Zamračí se. Ani za mák se mu to nelíbí. Vlastně... jí se to nelíbí.
"Tohle musíš zarazit!" sevře ruce v pěst.
Chvíli ještě zamyšleně kouká z okna, když v tom jí bleskne hlavou. "Škola!"

Okamžitě letí do pokoje. Očima rychlehladá hodiny.
"Půl osmý! Odkdy že je škola? A- a- KDE je vůbec škola?" chytí se za hlavu a začne pochodovat po pokoji sem a tam.
"Mysli, holka, mysli... Doprdele, Sasuke, kde máš školu?!"
Zastaví se naproti oknu. A najednou to spatří.
"Ha! Škola! Super!" oddychne si a začne něco hledat.
"Co si mam vzít na sebe?" začne horlivě přemýšlet, ale pak jí pohled padne na modrý tričko, co si nejspíš sundaval, když se převlíkal do pyžama.
"Hmmm... Sasuke si může vzít i to, co měl včera..."
Chňapne po něm a obrátí ho. Když si ho ale přetahuje přes hlavu.... "Fuuuj! Smrdíš!" a odhodí ho pryč.
Pak jí ale opět něco cvakne. "Počkat... nemaj tady náhodou uniformy?" rozhlídne se po pokoji. Na stolku spatří pohozený dva kusy. Jeden bílej a jeden černej. "To bude nejspíš ono."
Vezme to do ruky, trošku to narovná a navleče na sebe.

Před zrcadlem ještě upravuje detaily. "Sice trošku zmuchlaný, ale neni to tak vidět..." zhodnotí svůj stav a vydá se zpátky do pokoje. Mrkne na hodiny. "ÁÁÁ!!! Za pět osm! Že neni škola od osmi, že ne? Že ne?" zkouší se uklidnit. "Klid, Sasuke, ty přece nejsi hysterka... nebo jo?"
Zbývá jediné. Popadne tašku, která vypadá jako školní.
"Doufam, že sis připravoval věci večer!"
Zamíří k oknu a otevře ho. Sasuke je ninja a ninjové by měli umět skákat z okna. Vyleze na něj a podívá se dolů. "Heh?" nečekala, že Sasuke bydlí tak vysoko. A navíc zapomněla, že se bojí výšek. Zatočila se jí hlava a vypadla z okna. Teda Sasuke vypadl. Naštěstí se ale ruka chytila parapetu. Na kterém ale dlouho nevydržela a začala sklouzávat dolů. Když se pustila úplně, něco jí chytlo a vyneslo zpátky.
"Teda... kdybych věděl, že chceš spáchat sebevraždu, tak si to s tim zachraňovánim rozmyslim." promluví jakýsi mužský hlas. Ale nikde od něj nevidíme tělo. "Haló! Tady jsem!" zamává Sasukemu před obličejem jakási minipostavička.
"ááá! Kdo jsi?!" vyštěkne na něj a zvedá se z koberce.
"Jsem tvůj anděl strážný." odpoví.
"Jasně..." ušklíbne se, ale pak si ho znovu pořádně prohlídne. Křídla, černej oblek, trapnej účes...
"Ty... ty seš ten chlápek, co mě sem dostal!" zamračí se.
"Jo, už to tak bude!" podrbe se za hlavou.
"Bezva, pokecme pak, teď musim do školy!" zamává mu a běží pryč.
"Ale co úkol?"
"To počká!" rozhodne a pak se zaklapnou dveře.
A na andílkovi zbylo zavřít okno.

Neuvěřitelnou rychlostí běží do školy. Najednou se ocitne ve dveřích třídy, kterou ani neví, jak našla. Třída je skoro prázdná, až na pár jedinců, jakými jsou například Kiba, Shikamaru, nějací dva neznámí a Naruto.
Sasuke se pomalým krokem vydá směrem k němu. "Jenom klid, chovej se jako Sasuke..." uklidňuje se Seila. Nasadí starý známý Uchihovský výraz a zastaví se u blonďáčkovy lavice.
"Nazdar, ukus-eh... ubožáku." pozdraví ho a ssedne si do lavice za ním.
"Eee, Sasuke? Je ti dobře?" zeptá se Naruto s obavami o jeho zdraví.
"Jo, jsem v pohodě." odpoví mu klidně.
Zanedlouho se od dveří ozve hrozný jekot.
"áááá! Sasuke-kun si sednul vedle mě!" výkřik dvou upištěnýh holek, Saskury a Ino.
"Ne, vedle mě si sednul!"
"Nene, vedle mě!" začnou se hádat.
Sasuke dobrovolně vstane a uvolní místo, aby se konečně přestaly hádat. "Ty mi tady chyběly!"
Rozhlídne se kolem. Stále spousta volných míst.
"Může mi někdo říct, kde sedim?" zavrčí si pro sebe, ale někdo ho slyšel.
"Co třeba na židli?" zkusí Naruto.
"Hele! Já mam nejspíš amnestii! Vlasně... amnézii!"
Naruto se ušklíbne. "Tak třeba vedle mě."
"Cožeee?!" vyděsí se "To-to-to přece- to ne!"
"Vidíš! Pamatuješ si, kde nesedíš... od toho si můžeš odvodit, kde sedíš." pokrčí rameny Naruto a dál se tim nehodlá zabývat.
"Cože? To je na dlouho!"
"Tak počkej, až všichni přijdou."
"Naruto!" vypadne z něj tak prosebným tónem, až z toho zamrazí.
"Čtvrtá lavice u dveří u zdi." zavrčí Naruto tak rychle, aby to nestačil postřehnout.
"Pročna tak debilnim místě?"
"To se mě neptej!"
Sasuke si odfrkne a odchází si sednout. Třída se pomalu začne zaplňovat.

Otevřou se dveře a do třídy vejde chlap. Nejspíš učitel. Židle zavrzají, jak se sunou po podlaze, když studenti zdraví příchozího. Když se posadí, Sasuke se sehne do tašky si vyndat věci na hodinu. A ejhle. "Co sis to vzal, ty debile?" začne nadávat Seila, když zjistí, že v tašce není žádné učení, nýbrž nejspíš nějaké Itachiho dokumenty. "Tak teď zbejvá jediný!" zavře tašku. Pohodlně se usadí a dělá, že poslouchá učitelův výklad. Když vycítí správný okamžik, nakloní se a spadne ze židle.
"SASUKE-KUUUN!!!"


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 lucik lucik | 11. dubna 2010 v 19:41 | Reagovat

nerikala jsi prazdniny?:D

2 K!K!NK@ K!K!NK@ | Web | 12. dubna 2010 v 16:33 | Reagovat

říkala, no xD ale třetí už tady myslim je xD nebo ho alespoň už dávno mam xD no zkouknu to xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama