Kdo chce reklamu (obecnou pochvalu, obecné nadávky) psát, místo si najde... a kdo ne, tomu bude smazána

"Udělám všechno, co ti na očích uvidím... jenom mi musíš říct, CO tam mám vidět."

"... soon I'll be on my way, spreading joy everywhere, there's no one like me..."

This could possibly be the best day ever
TODAY IS GONNA BE A GREAT DAY

Manažer vede lidi tam, kam chce, aby šli. Leader vede lidi tam, kam oni chtějí jít.

3) Nejlepší nápad

3. října 2009 v 18:08 | Nejúchylnější mise
úúúúh xDD tak je tu další dílek xD no, co říct? xDD Zde se konečně dozvíte ten slavný úkol, bez kterého by se tahle povídka.... no... možná i obešla xDD Však uvidíte sami xDD Možná xDD


Tma. Ticho. Tma.
"Haló! Já jsem omdlel! Všimnul si toho někdo, kromě tý růžový pipiny?"
Někdo ho začne plácat po tvářích.
"Sasuke, slyšíš mě?" snaží se ho probrat Kakashi.
Když Sasuke nijak nereaguje, vrazí mu facku.
"Jááááu!!" vyletí Zasuje do sedu. Otočí se za viníkem.
"Ka-ka-ka-ka-shi-sensei!" vysouká ze sebe a zase si lehne. "Co se stalo?"
"Omdlel jsi."
"Fakt, jo? No když to říkáš…" přemýšlí, co říct.
"Aha." Řekne nakonec a začne si sedat. Vzápětí si zase lehne.
"Nechceš jít radši domů?" zeptá se Kakashi.
"Jde mi to dobře, co? Jak je sladkej… a ten Naruto, jak mu kouká přes rameno…" zasní se na chvíli. Pak se zarazí "Cože? Naruto?" uvědomí si.
"N-Ne…" začne se zvedat. "To bude…" lehne si. "-dobrý."
"Sasuke, měl bys…"
"Asi máte pravdu…"
Naruto jenom sleduje a kroutí hlavou.



Jen co se za ním zaklapnou bytové dveře, začne poskakovat, tancovat, pozpěvovat si a kdo ví, co všechno by ještě následovalo, kdyby se nezahlídl v zrcadle.
"Hihi!" zazubí se na sebe s rukou za hlavou a co nejrychleji odkráčí do pokoje.
"Ták… co bych teď jenom… POČÍTAČ!" všimne si a hned ho zapne.

Dvě hodiny čeká, než to naběhne. Mezitím poklepává rukama a nohama do stolu a do země.
"No sláva!" vykřikne nadšeně, když se to po sto letech rozsvítí.
"Heslo?" spadne mu čelist a nakonec i čelo na klávesnici. "Nééé!"
"Nazdárek!" ozve se hlas odněkud shora. "Neměla bys být ve škole?"
Sasukemu se zvedne hlava a otočí se po hlase.
"Zase ty?" zeptá se zhrouceným hlasem.
"Jo, pořád já. Odpovíš mi?"
"Jo, měla… ale to víš… muj hereckej talent na ně zapůsobil a a pustili mě domů." Vysvětlí andělíčkovi.
"Tak se do toho pustíme, ne?"
"Do čeho?" vyděsí se.
"Do toho úkolu." Upřesní.
"Jo, vlastně!" plácne se do hlavy. "No tak spusť…"
"Pro začátek… já jsem Jimmy."
"Jo, víme… a já jsem Seila Tachiková alias Uchiha Sasuke! Nebo obráceně?" zapřemýšlí, jestli to náhodou neobrátila.
"Jo, to taky víme. A teď k tomu proč..."
Vytáhne z kapsy papír a začne číst.
"Tvůj úkol zni..." chvilka napětí...
"Musíš ho sbalit!" přečte pomalu, s důrazem na každé slovo.
Sasuke čumí jak vyvoranej osel, ani nemrkne. "Koho?"
"Toho nejvícsexy blonďáka ze třídy, co je jako nápověda pro heslo." upřesní Seilin hlídač.
Jak uslyší slova 'nápověda' a 'heslo' rozsvítí se mu oči a rychle se otočí k počítači.
"Nejvíc sexy blonďák ze třídy!" přečteonu nápovědu pro heslo a zaraduje se. Ve třídě viděla přece jenom jednoho blonďáka. V tom se zarazí.
"Ta-Takže... to znamená že... mam sbalit... Na-ruta?" Polkne.
Andílek jenom přikývne.
"A to je všechno?" snaží se zahrát na machra. "Jenom tohle a pak už mě pustíte?"
"Ano."
"Žádnej časovej limit?"
"Ne."
"Díky bohu!"
"Tomu neděkuj, ten za nic nemůže."
"Jasně, za všechno můžou andělé."
"Ale nemysli si, že-" proslov přeruší chrastění klíčů v zámku. Z důvodu zcele prostého a to toho, že chrastí nějak moc dlouho. Když se konečně otevřou, znenádání jsou opět přibouchnuty.
"Sasuke je ve škole... máme klid..." uslyší Itachiho vzrušenej hlas.
Sasuke mu se skřiví obličej do výrazu kříženého s zabiju tě, nesnášim tě a tak něco.
"Ty víš, koho tam má?" podiví se Jimmy, když vidí jak se tváří.
"Nejspíš... toho druhýho sexy blonďáka." prskne a už vidí jen Jimmyho, jak se protahuje klíčovou dírkou.
Opět mu spadne čelist, tentokrát ovšem na zem.
A když se vrátí. "Můžeš bejt v klidu, blonďatý to neni."

Po chvíli...
"Už mě nebaví poslouchat ty skřeky... a potřebuju na záchod!" zvedne se a kráčí ke dveřím.
"Vyčůrej se z okýnka!" navrhne Jimmy.
Odpovědí se mu dostane akorát letící předmět, kterému se stejně vyhne, ale i letící Sasuke, se kterým nepočítá, a tak se mu nevyhne a skončí v jeho drtící pěsti.



Naruto se tak prochází po ulici se sešitama v ruce. Jde plouživým krokem a zastaví se až u baráku, kde zazvoní.

Sasuke nadskočí a pustí andílka. Pomalu se vyplíží z pokoje a odzvoní.
Když dotyčný zaklepe, otevře a nadskočí znovu.
"Ty?"
"Já to věděl!" ušklíbne se Naruto.
"Co jako?" nadzvedne obočí Sasuke.
"Ale nic... Kakashi-sensei ti vzkazuje, že si máš doplnit dnešní učivo. Zítra sraz před školou, jde se na exkurzi." Naruto předá Sasukemu sešity, rozloučí se a odejde.
Sasuke za nim ještě chvíli čučí a pak zatřese hlavou. Zavře dveře a vydá se na ten záchod.

Když dorazí zpět do pokoje, sedne k počítači a napíše heslo.
"Na-ru-to." enter. "Ne? Tak U-zu-ma-ki." enter. "Taky ne?" přemýšlí. "Naruto Uzumaki." nic. "Uzumaki Naruto?" nic. "Tak malý?" nic. "Tak velký?"
............................... "Malý velký?" ..................... "Velký malý?" ................
"To je konec!" připlácne čelo na klávesnici.
"Blbej! Blbej! Blbej!" začne mlátit hlavou o klávesnici.
Najednou se zarazí. Zvedne hlavu, rozzáří oči a praští se do hlavy.
"No jasný, že mě to nenapadlo hned!"
Začne psát. "U-su-ka-" zarazí se. "No jo... ale já nevim, jak se to píše..." uvědomí si, že je zase tam, co přednim.
"Sakra! Sakra! Sakra!"
"Nemá o tu někde napsaný?" začne se rozhlížet po okolí. Nic. Tak jde zkoušet dál.
Vždycky něco vyťuká a zmáčkne enter.
"Vítejte..." zamumlá už v koncích.
"Vítejte?" nadskočí a sleduje, jak nabíhá systém.
"Musim si to najít!"
Zapne internet a zase čeká dva roky, než se načte. Poté vyťuká stránku a vyndá papír a tužku. A začne přepisovat. "U-su-ra-ton-ka-chi! Výborně!" založí papírek do kapsy a vydá se na průzkum počítače.

Když v tom zase někdo zvoní. Sasuke se odebere otevřít, v domění, že Naruto něco zapomněl. Ovšem když otevře... zůstane stát s otevřenou pusou. Vždyť před ním právě stojí pravý, nefalšovaný a hlavně žvý... Fugaku Uchiha.
Ten místo vysvětlení, proč si neotevřel sám... "Sasuke? Proč nejsi ve škole?"
"Ta-tati? On žije!" a sveze se k zemi. Naštěstí ho stihne včas zachytit a odvede ho do pokoje.

Itachi zrovna v trenkách vychází z pokoje.
"Itachi?" nadskočí při zavírání dveří a otočí se po hlase.
"Tati? Co-"
"Co jsem ti říkal o vodění děvčat do bytu?"
"A-ale to-"
"Můžu jí aspoň vidět?"
"Ne!" hned skočí ke dvřím. "Teda... radši ne! Víš.." přemýšlí, jak se z toho vykroutit, a tak těká očima po okolí.
"Notak... dovolíš?" položí mu ruku na rameno a jemně ho odstrčí, aby měl volný vstup.
Itachi se hryzne do rtu. "To nechci vidět!"
Náhle mu někdo položí ruku na rameno. Polkne a s obavami se otáčí.
"Proč jsi mi to neřekl hned?" zeptá se ho.
Itachi neví, co odpovědět, tak jenom sklopí pohled.
"Myslel sis, že bych ti nevěřil?" zkusí.
Itachi lehce pokrčí rameny.
"To sis možná myslel dobře..." zauvažuje. "Takže se ti omlouvám... běž si zase lehnout..." poplácá ho po rameni a otočí směrem do pokoje.
Itachi zůstane zírat s otevřenou pusou. "Kam zmizel?"
"No a já mizim, musím si ještě něco zařídit, šel jsem si jenom pro tohle..."
ale to už Itachi naprosto nevnímá. Zavře dveře, zamkne a začne prohledávat pokoj.
Po chvíli se mu něčí ruce zezadu omotají kolem pasu.
"Copak hledáš?" zašeptá mu do ucha jejich majitel.

Sasuke sedí na posteli a přemýšlí, co dál. Nakonec se zvedne a přejde ke skříni.
"Tak se podíváme, co náš Sasuke-kun má- hááá, Naruto!" začne slintat nad obrovskym plakátem polonahýho Naruta. Ukazováčkem přejede přes celou výšku plakátu. Pak zatřese hlavou a začne vyhazovat oblečení.
Když je skříň prázdná, zavře jí a začne si oblečení prohlížet. Nejdřív ale musí dostat do pokoje zrcadlo. Vyjde proto z pokoje, sundá za zdi velké zrcadlo a opře si ho o zavřené dveře "Super!" a módní přehlídka může začít. Bere na sebe různé kombinace a různě se u toho tváří. Nakonec zakroutí hlavou... "To ti nesluší, Sasuke!" řekne tomu odrazu v zrcadle. "Hochu, asi půjdem nakupovat, co říkáš?" zeptá se ho. "No netvař se tak!" najednou se zarazí. Je možný, že mluví se svým vlastním odrazem jak s druhou osobou? Nasadí Uchihovský úšklebek a nadzvedne obočí. "Já vím co!" Dojde ke knihovně a pokouší se najít knížku, která by se hodila.
"Á, tady to je! Techniky přeměny." vyndá jednu z těch velkých tlustých bichlí a začne v ní zběsile listovat.
"o, o, o, oc, oh, ok, ol, jé, to už je moc... oi, oil, oira, OIROKE! Sláva!"

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 *NikuSh* *NikuSh* | Web | 3. října 2009 v 18:18 | Reagovat

Awoj
super blog
prave som ti zvysila navstevnost tak pls oplatis?ak ano tak nechaj na blogu daky koment :D
kujem papa
a inak ako sa mas?

2 77777 77777 | 23. října 2009 v 14:52 | Reagovat

Kdy bude AW ??????? ???  ???  ???

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama