Kdo chce reklamu (obecnou pochvalu, obecné nadávky) psát, místo si najde... a kdo ne, tomu bude smazána

"Udělám všechno, co ti na očích uvidím... jenom mi musíš říct, CO tam mám vidět."

"... soon I'll be on my way, spreading joy everywhere, there's no one like me..."

This could possibly be the best day ever
TODAY IS GONNA BE A GREAT DAY

Manažer vede lidi tam, kam chce, aby šli. Leader vede lidi tam, kam oni chtějí jít.

2) (Ne)přítel

26. ledna 2012 v 17:52 | Vítej na Zemi
Lidi, novinka. Napadlo mě to tak před... deseti minutama? (v době psaní této věty, takže při zveřejnění to nějakej ten den či týden bude xD) Jsem to nečekala... a pak jsem si řekla, že by bylo dobrý, když by tam byl vidět rozdíl v rozchodech *jó, Kikina už myslí na rozchody...* no jo, už je mám vymyšlený... a nejen je xD nějak jsem o těch oslavách sepsala konec novoročního dílu… prozradím vám, že tam bude polibek *hm, to je v tomhle taky* ale ten bude narozeninový… a bude v něm účinkovat Sungmin… *v tomhle taky účinkuje Sungmin* no tak drž hubu xD
No, takže jak jste se dozvěděli, Sungmin teď bude chvíli s někým chodit… v příštím díle by mohlo být yaoi *johó!* ale to si o něj budete muset říct *hm, můj hlas nestačí?* ne, musí to být hlas lidu xD no a za pár dalších dílů (dřív, než jsem plánovala) začne trochu KyuMin… ale fakt jen trošičku… no však uvidíte xD a teď šup dolů na další díl…







Ráno Kyuhyuna probudí otravný zvuk budíku. Natáhne po něm ruku, aby ho zamáčkl, ale místo toho ho shodí a budík se rozbije.
"Oops." Utrousí nezaujatě a zvedne se z postele. Protáhne se a zamíří do koupelny. Otevře dveře a spatří Donghaeho.
"Co tady děláš?" zeptá se ho hrobovým hlasem, až se sám zarazí. Donghae se na něj vyděšeně otočí. Hned na to se rozesměje.
"Vypadáš jako zombie!"
"Taky s tím jdu něco udělat."
Pustí Donghaeho z koupelny a zavře za sebou dveře. Otevře skříňku a leknutím nadskočí. Rychle přivře dvířka a zamrká. Pak je pomalu otevírá, opatrně, jakoby snad na něj mělo něco vyskočit. Doufá, že se mu to jen zdálo. Ne. Je to pravda. Sungminova fotka ve skříňce s potřebami pro ústní hygienu. Vezme kartáček a pastu a na chvíli se na fotku zadívá. Pak si odfrkne a naštvaně skříňku zavře.
"Co na něm vidí?" zakroutí nad tím hlavou a pustí vodu.


Donghae se prochází po podezřele prázdné chodbě a protahuje se. Moc se tu ještě nevyzná, a proto šel dříve. Zastaví se v polovině pohybu, když uvidí Sungmina na druhém konci chodby s nějakým klukem. Rychle odskočí za roh a rozhodne se je nenápadně pozorovat. Ten kluk byl o dost vyšší než Sungmin. Zrovna mu upravoval vlasy. A oprašoval uniformu. Donghae svraštil obočí. Co to dělá? Proč ho takhle ochmatává? Zamračí se, když chlapcova ruka přejede po Sungminovo zadku. Cože to...? Ještě více se podiví, když se tam ruka vrátí. A co víc - zůstane tam. Nevidí Sungminovi do tváře, takže netuší, jak se tváří. Ale nevypadá, že by mu to vadilo. Má s ním snad něco? To ne... tohle v jeho plánu nebylo. Ale... Sungmin se nebrání, když si ho ten dlouhán přitáhne k sobě. Dokonce ho obejme kolem krku. Pořád má ruku na jeho pozadí. Nemá jí tam nějak dlouho? Něco si říkají, ale Donghae nemůže slyšet co. Pokusí se ještě více naklonit, ale ani tak jim nerozumí. Zavře tedy oči a zaposlouchá se do vzduchu. Po chvíli se k němu začnou dostávat hlasy.
"A stavíš se pro mě?" Zní to jako Sungmin. A taky že to Sungmin je. Jen nevidí, jak se rozkošně usmívá.
"Určitě. Hned jak skončím. Ještě ti napíšu." dostane se k němu druhý hlas. Donghae se neklidně zavrtí. Rozhodne se ale poslouchat dál. Ovšem mlaskavý zvuk ho donutí otevřít oči. Nemá možnost slyšet poslední slůvka lásky, ale naskytne se mu pohled na jejich polibek. Dlouhý a něžný. Donghae se zamračí. To ne... takhle to být nemá. Jasně, nemohl čekat, že mu hned padne k nohám, ale nepočítal s protivníkem. Jak je na něj naštvaný. Ta ruka má být jeho. Ale teď by měl zmizet. Jak by asi vysvětloval, že je pozoruje? Rozhlédne se kolem sebe. Nenapadne ho nic lepšího, než zalézt na záchod.
Sungmin stiskne kliku chlapeckých záchodů a automaticky přejde k umyvadlu. Opře se o něj rukama a zahledí se na svůj odraz v zrcadle. Jako by snad kromě mírně zarudlých tváří na sobě hledal ještě něco, co by mohlo prozradit jeho předchozí činnost.
Povzdechl si. Pustil vodu a nechal si trochu natéct do dlaní. Pak si s ní opláchl obličej. Ozvalo se spláchnutí, ale on jako by si ho nevšiml. Vypnul vodu a rozhodl se osušit. Zaslechl kroky a leknutím nadskočil. Prudce se otočil.
"Uf, to jsi ty."oddechne si. "Myslel jsem, že je to duch." zasmál se.
"Promiň, nechtěl jsem tě vyděsit." Donghae se také zasměje a pustí vodu.
"V pohodě. Jenom... že tady většinou nikdo nechodí."
"Aha. No, ještě se tu moc nevyznám. A co ty tady?"
"No já... byl jsem tu... s přítelem." do tváří se mu vrací červeň a najednou jako by pramínky vody, které mizí v odtoku byly tou nejzajímavější věcí na světě. Ale Donghae je rád. Alespoň nevidí jeho bolestný výraz. Věděl, že řekne něco podobného. Ale i tak to bolí.
"Měli bychom jít, bude zvonit." Sungmin rychle změní téma a otočí se k odchodu. Donghae jde tiše za ním. Přeci jenom se nechce ztratit.
Všimne si, jak je Sungmin nervózní. Po cestě si několikrát prohrábne vlasy nebo si upravuje oblečení. Zhluboka se nadechne, vstoupí do třídy a zamíří ke svému místu. Donghae se za ním chvíli dívá, než se taky rozhodne si jít vybalit věci.
Usměje se na Hyuka a kývnutím hlavy ho pozdraví.
"Ahoj, byl jsi se Zhoumim?" zeptá se ho a ukousne si bagetu.
Sungmin se zarazí. "Sakra." zakleje a položí batoh na lavici.
Hyuk se zasměje jeho chování. "Neboj. Víš přece, že tohle poznám jenom já."
"Hm." odsekne mu a začne si vybalovat.
"No tak povídej." pobídne ho Hyuk.
Sungmin se usměje. "Po škole jdeme do kina. A ty jdeš s náma."
"Jako na rande, jo?" zamumlá udiveně s plnou pusou.
"No... no ne... my jdeme na rande a ty... jdeš... s náma do kina." vysvětlí jednoduše.
"Tak tohle je jedna velká blbost. Nebude to trošku blbý?"
"Nebude... sám se mě ptal, jestli nechceš jít s náma."
"Jo aha! On se ptal tebe, jestli já nechci jít s váma na rande?"
"No to ne, ale-"
"Tak vidíš! Nikam nejdu."
"Vím, jak ten film chceš vidět. A sám se tam nedokopeš."
"Chtěl jsem tam jít s tebou. Nebo s někým. Ale ne takhle trapně."
"Tak vezmi někoho s sebou."
"A koho asi?"
"Já bych šel." ozve se za nimi Donghae a Sungmin se ho dnes už po druhé lekne.
"Uh?" Hyuk neví, jestli se má dřív divit, nebo se červenat. Ale nakonec ho přeruší Sungmin.
"Ty jsi vážně jako duch." otočí se na Haeho, který se opět musí zasmát jeho výrazu. "Každopádně díky, že tam s Hyukem půjdeš, protože on mi o tom filmu básní už asi měsíc." Tentokrát Hyuk už opravdu zrudne. Co to dělá? Takhle ho pomlouvat... zato Donghae se zarazí. S Hyukem? Až teď mu dojde, do čeho se to namočil. Proč to vlastně říkal? Mluvil dřív, než myslel? To se mu nestává často... možná... jenom chce mít Sungmina pod dohledem. Jo. To bude ono.
"Tak já mu zavolám!" vypískne nadšeně Sungmin a málem srazí Donghaeho, když utíká na chodbu. Ten se za ním jen ohlédne a pak se podívá na Hyuka. Ten okamžitě sklopí pohled a snaží se zakrýt hořící tváře. Ještě nikdy se necítil tak trapně.



Donghae kráčí po prázdné chodbě. Po té, kde byl ráno. Vážně zvláštní. Jako by se tohle patro vůbec na nic nepoužívalo. Zastaví se před dveřmi, před kterými stál ráno Sungmin s tím zrzounem. Rozechvělou rukou stiskne kliku. Bojí se? Bojí se, co tam uvidí? Proč? Nemůže to být přece tak hrozné. Otevře tedy dveře a vytřeští oči. Ne, není to tak hrozné. Je to ještě horší. Tohle že je třída? Že by to přeci jenom byla pravda a tohle patro se nepoužívalo? Ani neuklízelo? Zavře za sebou dveře a opatrně se rozhlédne po třídě. Pohledem zůstane viset u otevřených oken. Po těle mu přeběhne mráz. I přes dokonalé větrání cítí zápach ranního sexu. A určitě nejen ranního. Obyčejný člověk by tu možnost neměl. Po zemi se válí obaly od sušenek, slupky od banánů, krabičky od cigaret a obaly od kondomů. Naštěstí jenom obaly. Znovu přejede třídu znechuceným pohledem. Do mysli se mu ale vkrádají nemravné myšlenky. Kde to asi dělali? A hlavně jak. Ne, že by ho zajímalo, jak nějakej mrakodrap nakládá jeho Minniemu, ale... jen by chtěl vědět, co se mu líbí. Jak to má rád. Ale... na to je čas. Na všechno přijde. Teď hlavně pryč odsud. A už se sem nevracet.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kaoru (Yumi) Kaoru (Yumi) | 6. července 2012 v 0:42 | Reagovat

Hele?..Ty budeš psát dál že?...prosím!..Jako! Vím že je tu ještě jeden dílek, ale jako...nesmíš s tím fláknout!..Uděláš to pro mě. Já jsem taky mnohokrát chtěla přestat s povídkama, ale když se překonáš je to bezva!:) Prosím piš dál!:) PROSÍÍM!...*OČKA* Je to skvělá povídka!:) hehe!!:) Pochvala!:) :*

2 kiki-chan kiki-chan | Web | 9. července 2012 v 13:09 | Reagovat

hehe... no samozřejmě, že budu psát dál, já jen tak s povídkama nesekám :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama