Kdo chce reklamu (obecnou pochvalu, obecné nadávky) psát, místo si najde... a kdo ne, tomu bude smazána

"Udělám všechno, co ti na očích uvidím... jenom mi musíš říct, CO tam mám vidět."

"... soon I'll be on my way, spreading joy everywhere, there's no one like me..."

This could possibly be the best day ever
TODAY IS GONNA BE A GREAT DAY

Manažer vede lidi tam, kam chce, aby šli. Leader vede lidi tam, kam oni chtějí jít.

4) Na scénu

29. května 2013 v 18:48 | Vítej na Zemi

Tak po dlouhé době další část. Hehe... hodně dlouhé době... ale tak... co se dá dělat xD Holt škola je škola, jak jistě víte. Ale teď už je naštěstí konec. Žádná škola, juchů! xD A mám tu pro vás čtvrtý díl. Už mám i část pátého, jelikož to původně mělo být ještě tady, ale najednou tam je tolik věcí, že by to bylo moc dlouhý xD No nic, možná to pochopíte u videa o mém plánovacím sešítku, až ho natočím. Tak si to užijte, miluju ás :-*





Kyuhyun pozdravil svého kolegu, který nervózně přetáčí kartičku mezi prsty.
"Už jsi mu volal?" zeptá se ho. Yesungovi leknutím vypadne kartička z rukou na zem.
"Seš blázen?" vyjede na něj naštvaně a sehne se pro ní. Kyuhyun jen nezaujatě pozvedne obočí.
"Tak mu zavolej."
Yesung se podívá na Kyuhyuna, pak na svůj mobil, zpátky na Kyuhyuna a na kartičku. Nadechne se a pomalu začne vyťukávat číslice. Přiloží si mobil k uchu a čeká, dokud ho osoba na druhé straně nezvedne. Kyuhyun to velice dobře pozná z jeho mírného nadskočení.
"Kim Ryeowook?" zeptá se a poté, co se mu dostane odpověď pozvedne koutky úst. "Našel jsem vaší- A- ano..." Kyuhyun vyvalí oči. On mluví? Sakra, tak to by opravdu chtěl slyšet. "včera... ano... určitě..." skoro Yesunga nepustí ke slovu.
"Jistě... určitě... zatím." ukončí rozhovor Yesung a pohlédne na Kyuhyunův překvapený výraz. "Co se ti stalo?"
"Mně?" zeptá se překvapeně. "Mně nic. Co říkal?"
"Odpoledne se tady zastaví." odpoví mu Yesung a podivně se usměje. Kyuhyun protočí oči a rozhodne se raději něco dělat. Ten úsměv zná. U Donghaeho ho vídá dost často. Zamilovaný kecy poslouchat rozhodně nehodlá.


Ve třídách vládne klasická ranní atmosféra. Polovina třídy spí a ta druhá znuděně zírá kamkoliv, jen ne na učitele.
Donghae zasněně pozoruje Sungmina, který nervózně poklepává propiskou a občas šťouchne do Hyuka, aby nespal moc nápadně. Když se jejich pohledy střetnou a Sungmin se na něj zářivě usměje, má pocit, že se dostal do nebe. Ovšem netuší, proč se tak usmívá. Sungmin sklopí hlavu a otočí se na Hyuka. Šťouchne do něj ještě víc.
"Nespi." zasyčí. "Dívá se na tebe." upozorní ho.
"Kdo?" zeptá se rozespale a podívá se na něj. Sungmin jen nenápadně střelí očima k Haeho lavici a musí se zasmát tomu, jak Hyuk okamžitě zrudne, narovná se a začne se upravovat.
"Ahoj!" ozve se z rozhlasu a všichni učitelé se vzdají svých plánů. "Zdraví vás Kim Heechul. Dlouho jsme se neslyšeli. Chtěl bych vás všechny přivítat v novém školním roce." Fakt, že je téměř polovina listopadu nikdo neřeší. "I když trochu opožděně, i letos se koná tradiční uvítací párty pro všechny prváky. O následující přestávce se můžete přihlásit u našeho stolku, který bude umístěn v nejméně používané chodbě naší školy. Vybraní studenti vyšších ročníků dostanou pozvánku přímo ode mě. Přeji příjemný zbytek dne." Heechul ukončí svůj proslov, vypne mikrofon a spokojeně se uvelebí ředitelské židli. Tentokrát si dal opravdu záležet, aby zněl jako profesionál.
V tom se otevřou dveře. "Co tady děláte, Heechule?"
Heechul se otočí a usměje se na nově příchozího. "Dobrý den, pane řediteli. Právě jsem měl svůj každoroční proslov." Odpoví na položenou otázku, aniž by se zvedl ze židle.
"Slyšel jsem. Stejně tak Vás každý rok žádám, abyste k těmto účelům nevyužíval školní rozhlas."
"A já se jako každý rok omlouvám a slibuji, že příští rok ho využiji znovu." Zvedne se a ukloní se.
"Vypadněte už."
"Na shledanou." Heechul se znovu ukloní a odchází z ředitelny.
O přestávce Heechul odchytí Mina s Hyukem u skříněk.
"Ahoj, koťátka." Pozdraví je a nenechá si ujít příležitost je plesknout po zadku.
"Už nejsme koťátka." Namítne Sungmin.
"Já vím, ale pořád jste tak roztomilí." Vysvětlí, zakření se a vytáhne z vnitřní kapsy saka dvě obálky. "Přinesl jsem vám pozvánky. Začínáme zítra v osm, ale zápis je už dneska, protože zítra tu nejsem."
"Takhle tu školu nikdy nedoděláš."
Heechul se jen zašklebí a než stihne něco říct, všimne si Donghaeho. Ukáže na něj prstem. Hae vyvalí oči.
"Na tebe jsem zapomněl." Na chvíli se zamyslí, jak by to udělal.
Ukáže na Sungmina. "Ty bereš Zhoumiho, že?" chce se ujistit. Sungmin kývne na souhlas. "Doufám, že tentokrát zůstane až do konce."
"To já taky." Souhlasí s ním.
Pak se otočí na Hyuka a ukáže na něj. "Ty máš volný místo." Vezme si od něj obálku a napíše na ní '+1', stejně jako je na té Sungminovo.
"Půjdeš s ním." Oznámí Haemu "Nechce se mi tisknout nová." Omluvně se usměje a vrátí Hyukovi obálku. "Tak já musím zpátky, Hannie je tam sám." Rozloučí se a zmizí stejně rychle, jako se objevil.
Donghae za ním zírá. Co to bylo? Snaží se nějak poskládat informace, které pochytil, aby dávaly smysl. Něco mu říká, že se mluvilo o té páry, o které byla řeč v rozhlase. A že on opět skončil s Hyukem a u Mina mu bude zaclánět Zhoumi. Z přemýšlení ho vytrhne až Sungminův smích.


Zhoumi zrovna kráčí po ulici a rozhlíží se kolem. Vytáhne z kapsy papírek a porovná s nápisem na budově, před kterou stojí. Opět ho založí do kapsy a rozhodne se vejít dovnitř.
Rozhlédne se po hospodě, vyhlédne si volný stůl, relativně daleko od místních štamgastů, a pohlédne na Yesunga, sedícího za pultem.
"Dobrý den," pozdraví a nahodí milý úsměv.
Yesung si vysokého kravaťáka prohlédne od hlavy až k patě a pozvedne obočí. Odkud ten sem zabloudil?
"Přejete si?" pokusí se o slušnost.
"Mohl bych poprosit Vaši nabídku?" zeptá se Zhoumi se stále stejným úsměvem.
"Jistě," Yesung se nahne pod pult, vytáhne jídelní lístek a podá ho Zhoumimu.
"Děkuji," poděkuje a překontroluje si své vyhlídnuté místo. "zatím bych poprosil sklenku vody, ano?" objedná si a nechá Yesunga zmateně sledovat, jak si sedá ke stolu. Pohodlně se usadí a začte se do nabídky. Zrovna kolem něj prochází Kyuhyun. Nenápadně se za ním otočí a jeho pohled se zastaví na jeho pozadí. Uznale pozvedne obočí a nevědomky si olízne rty. Kyuhyun se opře o pult naproti Yesungovi, takže poskytne Zhoumimu luxusní výhled.
"Co to je?" zeptá se tiše Yesunga, aby ho Zhoumi náhodou neslyšel.
"Nevím, ale objednal si vodu, tak mu jí dones." oznámí mu Yesung.
"Proč já? Neobjednal si jí u tebe?"
"Jo, ale ty se mu líbíš víc."
Kyuhyun zmateně pozvedne obočí.
"Civí ti na zadek." vysvětlí mu a pokyne hlavou, aby se přesvědčil sám.
Kyuhyun se narovná a otočí se. Zhoumi tak tak stihne uhnout očima opět do menu. Zrovna když mu Kyuhyun přináší vodu, zapípá mu příchozí zpráva. Vytáhne mobil z kapsy a při pohledu na jméno odesílatele se usměje. Kyuhyun se nad tím zarazí. Opět ten známý úsměv, co vídá u Haeho a dnes ráno u Yesunga. Opatrně položí sklenku na stůl. Zhoumi k němu zvedne pohled, s úsměvem poděkuje a opět se vrátí k odpovídání na zprávu.


Dlouhá fronta na školní chodbě vede až ke stolkům na druhém konci chodby. Za jedním sedí Heechul a za druhým jiný mladík. Studenti po jednom přicházejí vždy k jednomu z nich a dostávají pozvánky. Heechul se na každého příchozího mile usměje.
"Máš přítele?" takto zní první otázka, jejíž odpověď rozhodne o jeho dalším jednání.
Dívka se na něj podezřívavě podívá. "Mám." odpoví nakonec.
Heechul se usměje a připíše na pozvánku ,+1'. "Vezmi ho s sebou," podá jí pozvánku a ukáže na složku se jmény vedle sebe. "Tady se najdi a podepiš."
Poté, co se tak stane se stejný postup opakuje s dalším studentem.
"Máš přítele?" zeptá se dalšího na řadě.
"Přítelkyni." odpoví chlapec a čeká na svou pozvánku.
Heechul mu jí se slovy "Tak jí nech doma," podá a mile se uměje. "Tady se najdi a podepiš." ukáže na složku se jmény. Poté, co chlapec odejde, následuje další. Heechul se nadechne, aby položil svou obvyklou otázku, ale chlapec ho předběhne.
"Nemám přítele, ani přítelkyni. Co mám dělat?" zeptá se a věnuje Heechulovi dlouhý přímý pohled.
Heechul jemně pozvedne koutky úst. "Hlavně vezmi sám sebe." usměje se a s předáváním pozvánky mu pohled opětuje.
"Moc rád." ujistí ho a nenápadně si olízne rty. Tak tak zachytí Heechulův pokyn ke složce se jmény.
"Najít a podepsat?" Heechul jen přikývne a pozorně sleduje, k jakému jménu se podepisuje. Choi Siwon, prolétne mu hlavou. Tohle jméno si musí zapamatovat. Při odchodu mu věnuje poslední svůdný pohled, a poté se ztratí v davu.


Pokaždé, když Kyuhyun prochází kolem Zhoumiho stolu, snaží se něco vyčíst z papírů, na kterých cosi ukazuje svému společníkovi.
"Co tam řeší?" zeptá se ho Yesung.
"Něco mu vysvětluje. Docela by mě zajímalo co."
"Tak se ho zeptej, určitě tě neodmítne."
"Zbláznil ses? Bude si myslet, že ho balím!" Kyuhyun protočí oči a raději jde od něj pryč.
V tu chvíli dovnitř vstoupí muž, díky kterému Yesungovi zaskočí kafe a málem se polije, jak rychle vyskočí. Spěšně se upraví a zářivě se na nově příchozího usměje.
"Dobrý den," pozdraví Ryeowook a přiskočí k pultu.
Yesung okamžitě zareaguje a podá mu kartičku.
"Díky moc, jste zlatej. Nevím, co bych bez Vás dělal, zachránil jste mi život." Yesungovy představy jsou opravdu velmi zvláštní. Zasněně sleduje Ryeowooka, dokonce vidí kolem něj lítat hvězdičky a kytičky.
Ze snění ho vytrhne až starostlivý hlas. "Jste v pořádku?"
Yesung zatřepe hlavou. "Jistě. Ovšem. Co jste říkal?"
Ryeowook se usměje. "Děkoval jsem a objednal si to, co obvykle."
"Hned to bude." usměje se, ukloní a rychle zmizí v kuchyni.

Poté, co se Ryeowook nají a chystá se odejít, Kyuhyun na Yesunga nenápadně posunkuje. Když Yesung stále nic nechápe, strčí do něj. "Dělej!" zavrčí a Yesung na poslední chívli zastaví odcházejícího muže.
"Počkej!" vyhrkne ze sebe. Když se na něj otočí, zarazí se a pokouší se omluvit. "Eh... pardon... já... ehm..."
Ryeowook se zářivě usměje. "V pořádku, co potřebujete?"
"No, já..." najednou se cítí neskutečně trapně. Začne uvažovat o tom, jestli by z toho neměl vycouvat. Nakonec se odhodlá. "Nechtěl bys-te někam zajít?" vysouká ze sebe a snaží se dívat kamkoliv jinam, než na něj.
"Já? S Vámi?" ujišťuje se.
"No... nebo..."
"Moc rád."
"Vážně?"
"Jo, v kolik?"
Uh? Cože? On myslí... jakože už dneska? Proboha!
"No, já... končím pozdě... až když se zavírá."
"Fajn, budu tady." Sladce se usměje a odchází.
Yesung za ním chvíli zírá. "Mám rande..." uvědomí si.
"Proboha! Já mám rande!" otočí se na Kyuhyuna. "Co mám dělat?"
"To netuším." odpoví Kyuhyun a raději se od něj vzdaluje. Avšak Yesung ho zastaví.
"Tak mi poraď!"
"Nemám co. Já tohle neprovozuju." odbyde ho a zase odchází. Opět prohází kolem Zhoumiho, jehož společník už odešel, avšak on si ještě objednal jídlo.
"Počkej!" Yesung ho dožene. "Jak to myslíš?"
"Nemůžu ti radit s něčím, co jsem nikdy nedělal."
"Tys nikoho neměl?"
"To jsem neřekl. Jen nechodím na rande."
Yesung je stále zmatený. Ovšem Zhoumiho tenhle rozhovor začíná zajímat.
"Nechodím s lidma, já s nima spím." Ano, velice zajímat. Nenápadně se pousměje a nadále pokračuje v jídlu. Kyuhyun se vrací zpátky k práci a Yesung se vrací ke kafi.

Zhoumi očíhne situaci, a když Kyuhyun znovu prochází kolem, nenápadně ho plácne po zadku. Kyuhyun se za ním naštvaně otočí. "Nějakej problém?"
"Zatím ne, ale ještě párkrát takhle projdeš tak bude."
"Já tu pracuju! Musím tady chodit."
Neskutečně otravný chlap tohleto. Co si myslí? Že na něj párkrát zamrká a on mu hned vleze do postele? Naštvaně se zašije v kuchyni a rozhodne se dělat cokoliv tam. Jen aby se s ním nemusel znovu potkat. Má z něj divný pocit. Ne, že by byl nějak k zahození. Ani by mu nevadilo, že je nejspíš o dost starší. Možná kdyby se potkali někde v baru. A kdyby on byl ten, kdo bude mít navrch.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama